Je Ceres mini-planetou?

Dost dobrá otázka. Odpověď nám, alespoň částečně, pomohla poodhalit pozorování tohoto tělesa Hubblovým kosmickým dalekohledem.

Během pozorování se ukázalo, že Ceres může obsahovat pod svým povrchem velké množství vodního ledu. Pozorování též ukázala, že Ceres je podobná svými "vlastnostmi" kamennému tělesu - terrestrické planetě, jakou je i naše Země. Její tvar je též přibližně kulový, což může naznačovat, že planetka má diferencované nitro, s kamenným jádrem uvnitř s slabou kůrou na povrchu, která je navíc pokryta vrstvou prachu.

Lucy Ann McFadden označila Ceres jako "embryonální planetu", které gravitační vliv Jupitera nedovolil dorůst, tj. nabalit na sebe dostatek dalšího materiálu. aby z ní vznikla "řádná" planeta.

Ceres tak dorostla na rozměr 930 kilometrů, a je největším známým členem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem spolu s dalšími mnoha tisíci planetkami. Ceres představuje přibližně čtvrtinu hmotnosti těles v tomto pásu. Pro představu - v porovnání s Plutem je asi čtrnáctkrát méně hmotná.

Pozorování pomocí ACS kamery Hubblova kosmického dalekohledu trvala devět hodin. To proto, aby byl nasnímán povrch celého tělesa (jedna otočka trvá Ceres 9.075 hodiny). Celkem bylo pořízeno 267 snímků, ze kterých se prokázal přibližně kulový tvar tělesa (rovníkový průměr je o něco málo větší než polární). Počítačové modely ukazují, že kulovité objekty jako Ceres mají diferencované složení podobné terestrickým planetám - hustší materiál se nalézá v jádře, zatímco lehčí minerály naleznete poblíž povrchu.

Je zde předpoklad, že vodní led může být ukryt pod kůrou planetky, jelikož její hustota je nižší než hustota kůry zemské. Dalším podporujícím důkazem je analýza spekter povrchu, kde byly nalezeny minerály obsahující vodu. Pokud bychom předpokládali že planetku Ceres tvoří voda ze dvaceti pěti procent, bylo by to více, než je množství pitné vody na Zemi. Na rozdíl od Země ale může na Ceres voda existovat ve formě ledu, a to v plášti tělesa obalujícím jádro planetky.