STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

GAGARIN A SPOL.

Jana Tichá - 12. 4. 2021 | přístupy: 626 | vytisknout článek

Přemýšlím, čím připomenout dnešní 60. výročí startu (a přistání) Jurije A. Gagarina v kosmické lodi Vostok 1 čili prvního pilotovaného letu po oběžné dráze Země v historii (12. dubna 1961). Připadla jsem na symbolickou fotku z Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C. Na fotografii vidíte sovětského kosmonauta Gagarina na obálce amerického časopisu Life. Vlastně už startem prvního Sputniku, natož kosmické lodi pilotované Gagarinem začala kosmická éra pro obě velmoci. Koneckonců o dvacet let později, symbolicky ve stejný den, tedy 12.dubna, poprvé odstartoval americký raketoplán (1981). Dnes se na kosmických aktivitách podílí celá řada zemí a užitek z ní má celé lidstvo.

Kosmické závody studené války mezi SSSR a USA v 50. a 60. letech, které Američané nazývají stručným a vlastně vtipným obratem "space race", rezultovaly posléze v mezinárodní spolupráci. První hvězdičkou byl projekt Sojuz-Apollo, vlastní let v červenci 1975. Pamatuji, jak jsme s rodiči a skupinou lidí v kempu koukali na bod pohybující se přes letní hvězdnou oblohu. Zásadním úspěchem této spolupráce bylo  na vybudování a provozování Mezinárodní kosmické stanice ISS (v provozu od roku 2000) na níž se podílejí USA, Rusko, členské země Evropské kosmické agentury ESA, Kanada a Japonsko. Určitě stojí za úvahu to co jsme dokázali v kosmu aplikovat i na Zemi. Hledat styčné body raději než rozdíly!

Raketoplán Discovery s autorkou

Ti lidé to dělali za nás, za celé lidstvo, jak pravil Neil Armstrong na Měsíci. Jak ti odvážní hrdinové, startující na oběžnou dráhu v těsných "plechovkách" jejichž parametry byly spočteny jen na logaritmickém pravítku, tak ty stovky tisíc lidí v mnoha organizacích pracovalo jak v americkém tak sovětském kosmickém programu. Byli to snílci, brilantní inženýři a talentovaní manažeři. No, z jistého úhlu to byli šílenci, ale tak to chodí... Až uslyšíte z navigace "Dojeli jste na místo určení...", podíváte se na meteorologickou předpověď či zapnete, vlastně připlácnete, mnohokrát zmíněný suchý zip, aspoň občas si na ně vzpomeňte.

Buzz Aldrin a Kleť team.....

Přiznám, že pilotovaná kosmonautika mne dlouho míjela. Zajímala mne astronomie pozemská a případně kosmické sondy. Ani v dětství jsem se nechtěla stát kosmonautkou.

 

Díky své práci jsem měla štěstí potkat se a popovídat si hned s několika kosmonauty a astronauty, s několika dokonce opakovaně. Eugen Cernan, Vladimír Remek, John Blaha, Rusty Schweickart, Dorin Prunariu, Pedro Duque, Andrew Feustel, Buzz Aldrin, Jurij Romaněnko a jeho syn Roman Romaněnko. Po některých z nich jsme pojmenovali planetky objevené na Kleti.Překvapilo mne, jak to všechno jsou chytří, vzdělaní, rozumní, Zodpovědní, bystří muži s velkým rozhledem.

 

S Johnem Blahou a Eugenem Cernanem jsem se setkala v Praze v říjnu 2001 na setkání s americkými astronauty českého původu, uspořádaném na pozvání náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého. Oba dva jsme poctili pojmenováním dvou planetek objevených na Observatoři Kleť - (12790) Cernan a (22442) Blaha. John Blaha se zúčastnil pěti letů s raketoplánem, přičemž jeden z nich směřoval na ruskou kosmickou stanici Mir, kde strávil několik měsíců. Blaha velmi chválil pobyt i výcvik a přípravy na let v ruském Hvězdném městečku i pak přímo na kosmodromu Bajkonur, hovořil jasně, fakticky, při srovnání s USA uváděl konkrétní věci. Mnozí Češi z té pochvaly Ruska byli poněkud vyšinuti. Též si pamatuju jak mluvil o létání s raketoplánem a o výhodě jeho přistávání jako letadla, s tím že to je v pohodě, "jako horší přistání s jumbo-jetem Boeingem 747". Nu, už si to nikdo nevyzkoušíme. Eugenu Cernanovi jsem říkala, že mne jako patriotku těší, že (zatím) posledním člověkem na povrchu Měsíce byl vlastně Jihočech. On opáčil, že tehdy si rozhodně nemyslel, že program Apollo tak brzy skončí.

R. Schweikart a D. Prunariu v ČBu na Hvězdárně a planetáriu

S další dvojicí jsem se setkala vlastně mimo kosmonautiku, a to v našem oboru blízkozemních asteroidů. Rusty Schweickart i Dorin Prunariu po vlastní astronautické/kosmonautické kariéře začali prostřednictvím svých širokých vědeckých i politických kontaktů podporovat výzkum potenciálně nebezpečných asteroidů a ochranu lidské civilizace před střetem Země s asteroidem. Dostali tuto otázku až na program Organizace Spojených národů, nemluvě o Mezinárodní astronautické asociace (IAA) i Association of Space Explorers. Kromě společné účasti v celoplanetární ochraně (planetary defence) mi utkvělo v mysli, jak Rusty vzpomínal na testy lunárního moduly při letu Apolla 9, kdy se s modulem odpojil od mateřské lodi, a v té chvíli si mezi všemi mnohokrát procvičenými postupy uvědomil, že pokud něco i jen nějaká maličkost selže, on zůstane ve vesmíru  malém lunárním modulu bez jakékoliv možnosti záchrany. Něco podobného zmiňoval i Dorin Prunariu, první a zatím jediný rumunský kosmonaut, posléze vrcholný představitel Výboru pro mírové využití kosmu při OSN (UN COPUOS): „Letíte vesmírem odděleni od chladného okolního skoro vakua jen milimetry plechu a váš život závisí na umu a znalostech tisíců inženýrů, techniků a vědců.“ 

D. Prunariu a R. Schweikart v řídícím centru teleskopu KLENOT na Observatoři Kleť

Nyní je nezbytné zmínit Vladimíra Remka, našeho (zatím) jediného kosmonauta, prvního kosmonauta z jiné země než SSSR a USA a prvního evropského kosmonauta, jak ho nazývá ESA. Zásluhou Ing. Remka a samozřejmě mnoha dalších českých vědců a inženýrů jsme vlastně takovou malou kosmickou velmocí a možná si to málo uvědomujeme.  Vladimír Remek mne úžasně překvapil svou moudrostí, znalostmi, a to i z našeho oboru, a všeobecným rozhledem, když se mi po řadě letmých setkání na oficiálních akcích poštěstilo s ním prodebatovat odpoledne před jeho večerní přednáškou v našich rodných Českých Budějovicích.   

Vladimír Remek a autorka na českobudějovické Hvězdárně a planetáriu

Kromě výše zmíněných osobností vděčím hodně za vhled do práce a života kosmonautů a astronautů kanadskému autorovi perfekní knihy "Astronautův průvodce životem na Zemi Chrisi Hadfieldovi. Pokud nemáte zrovna po ruce nějakého astronauta či kosmonauta, tak ji moc doporučuji :-)

 

Jednu, vlastně dvě věci, vyslovili všichni kosmonauti stejně, ať pocházeli z kterékoliv země a kteréhokoliv společenského systému: "Země při pohledu z vesmíru je neskutečně krásná a o to větší obavy vzbuzuje další osud života na ní." A "Nejdůležitější je skutečná mezinárodní spolupráce."



POČET NÁVŠTĚV

1 637 949 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv