Hvězdárna Kleť – tři čtvrtě tisícovky planetek

Začátkem září 2004 překročila jihočeská Hvězdárna Kleť hranici sedmi set padesáti potvrzených objevů planetek čili takových, které mají dostatečně spolehlivě určenou dráhu pro přidělení pořadového čísla Mezinárodní astronomickou unií. Touto řadou objevů dosažených v rámci dlouhodobého výzkumného programu patří Kleť, pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích, jako jediná česká observatoř mezi patnáct nejúspěšnějších světových observatoří, věnujících se hledání planetek a zároveň je vůbec nejúspěšnější profesionální observatoří na evropském kontinentu.

Tři čtvrtě tisícovky potvrzených objevů planetek bylo během let pořízeno pomocí tří různých dalekohledů – 0,63-m fotografické komory, 0,57-m zrcadlového dalekohledu vybaveného už elektronickým CCD detektorem a nejnověji 1,06-m teleskopem KLENOT. K objevům KLENOTu patří i zatím nejnovější z definitivně potvrzených objevů (celkově 757. kleťská planetka) s mezinárodním pořadovým číslem (90279) a předběžným označením 2003 DL10, kterou astronomové z Kleti Jana Tichá, Miloš Tichý a Michal Kočer nalezli 26.února 2003. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,44 roku, pohybuje se po eliptické dráze se sklonem 14 stupňů v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Měří přibližně 2 kilometry.

Další stovky kleťských objevů s předběžným označením čekají následná přesná měření pro kvalitní výpočet dráhy v dalších měsících a letech. Jsou mezi nimi jak blízkozemní asteroidy, křížiči dráhy Marsu, tak i typické planetky hlavního pásu, nejnovější z nich nalezené na Kleti během srpna a září letošního roku.

Kopule s KLENOTem. Foto Miloš Tichý

KLENOT – nový kleťský teleskop o průměru zrcadla 106 cm pro sledování asteroidů a komet s neobvyklými drahami se však nepoužívá jen k hledání dosud neznámých planetek. K hlavním cílům projektu KLENOT totiž patří pátrání po dlouho nepozorovaných či dokonce ztracených blízkozemních asteroidech a kometách, přesná astrometrie blízkozemních asteroidů i těles ve vzdálených oblastech sluneční soustavy za drahou planety Neptun. S tímto novým dalekohledem například kleťští astronomové přispěli letos ke určení dráhy dosud vůbec nejvzdálenějšího tělesa pozorovaného ve sluneční soustavě – tělesa 2003 VB12 předběžně nazývaného „Sedna“.