Jana Tichá - 18. 10. 2003 | přístupy: | vytisknout článek
Ráno 15.října nahlásil Brian Skiff, pozorovatel projektu LONEOS pracovníkům Minor Planet Center objev nového jasného asteroidu. Existenci kandidáta na blízkozemní asteroid potvrdili astronomové z Table Mountain Observatory v Kalifornii. Na základě jejich dat Tim Spahr z Minor Planet Center nalezl předobjevová pozorování v datech hledacích projektů NEAT a LINEAR a zároveň to vše zidentifikoval s dlouho ztracenou blízkozemní planetkou 1937 UB, zvanou Hermes, od jejíhož původního objevu uplynulo už 31 oběhů kolem Slunce.
Jak předběžné označení 1937 UB prozradí odborníkům, byl Hermes objeven ve druhé polovině října 1937, kdy jej německý astronom Karl Reinmuth nalezl na fotografické desce pořízené na observatoři Heidelberg-Koenigstuhl. Planetku zaznamenal během jejího těsného přiblížení k Zemi. Její pohyb po obloze v době objevu dosahoval 20 úhlových minut za hodinu. Nejtěsněji se přiblížil k Zemi 30.října 1937 a to na 0,005 astronomických jednotek, to je přibližně 750 tisíc kilometrů. Brzy po objevu se ovšem nově objevený asteroid ztratil, a tak i když existují další pozorování, pokrývají celkem jen rozpětí necelých pět dnů. Z těchto údajů bylo lze vypočítat, že jde o planetku křižující dráhu Země, ovšem krátký oblouk pozorované dráhy i některá méně přesná měření neumožnila dostatečnou přesnost výpočtu parametrů dráhy.
Objevené a posléze ztracené planetky byly a jsou výzvou pro současné odborníky. V roce 2000 se Garethu Williamsovi z Minor Planet Center podařilo identifikovat téměř devadesát let ztracený blízkozemní asteroid (719) Albert. Po úspěšném nalezení Alberta, si mnozí opětovně připomněli na další kdesi ve sluneční soustavě ztracenou výzvu jménem Hermes. I když už jednou astronomům naděje na nalezení Herma svitla, naplnila se teprve teď a LONEOS, projekt zaměřený na hledání dosud neznámých blízkozemních asteroidů na Lowell Observatory v Arizoně, se raduje z unikátního znovu-objevu. I astronomové mohou být občas něco jako archeologové.
Nejnovější náročné výpočty Steva Chesleyho a Paula Chodase z NASA JPL v kalifornské Pasadeně ukazují, že Hermes se během zmíněných 31 oběhů osmkrát těsně přiblížil k Zemi nebo k Venuši, včetně přiblížení k Zemi v roce 1942 na 0,0043 AU a tato těsná přiblížení dramaticky měnila vývoj jeho dráhy. Jedná se o planetku typu Apollo s oběžnou dobou 2,13 roku, velkou poloosou dráhy 1,65 AU, excentricitou 0,62 a sklonem k rovině ekliptiky 6 stupňů.
Znovunalezený Hermes pochopitelně přitáhl pozornost dalších astronomů a tak už díky kolegům z MIT víme, že jeho spektrum odpovídá asteroidům typu S, čili křemičitým a odhadovaný průměr je 0,9 kilometru.
1 887 586 návštěv od 1. března 2003
