STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

20.000 aneb děsně moc planetek

Jana Tichá - 11. 1. 2001 | přístupy: 2606 | vytisknout článek

V lednu 2001, čili právě 200 let po objevení první planetky (1) Ceres astronomové dosáhli počtu 20 000 tzv. číslovaných planetek se spolehlivě určenou dráhu,. A to jen dvaadvacet měsíců po dosažení desetitisícové hranice v březnu 1999 (viz 10000 planetek). Úžasný nárůst počtu planetek, které byly nejen objeveny ale zároveň byl pro ně získán dostatek pozorování potřebných pro výpočet spolehlivé dráhy je způsoben hlavně zásluhou největších současných hledacích projektů, na to navazujícím využitím menších dalekohledů pro další měření přesných poloh planetek (obojí samozřejmě využívající CCD techniku) a zároveň využitím čím dál výkonnějších počítačů pro výpočty drah u exponenciálně narůstajícího počtu objevů. Planetku nestačí totiž jen v jedné noci objevit a v další potvrdit. Je třeba získat dostatek přesných měření poloh nového objevu v dalších několika návratech planetky, ať už prostřednictvím nových pozorování nebo z archivních snímků. Pak teprve můžeme s jistotou říci, že danou planetku najdeme i po desítkách let či pro blízkozemní tělesa můžeme spočítat budoucí těsná přiblížení k Zemi.

Nejvýkonnějším hledacím projektem na světě je americký LINEAR s 1-m dalekohledem v Novém Mexiku a zpracovávacím centrem v Massachusetts. LINEAR je zaměřen na hledání blízkozemních asteroidů a devastuje objevové statistiky i pro komety. V nejnovější statistice potvrzených objevů planetek je s více než třemi tisíci číslovanými planetkami, z nichž absolutní většina byla objevena v posledních třech letech, na prvním místě před kalifornským Mt. Palomarem, kde se hledaly planetky fotograficky v rámci několika projektů více než padesát let.

V první dvacítce tak nacházíme dvě skupiny observatoří. K observatořím jejichž výkony patří ještě do fotografické éry náleží kromě Palomaru také Evropská jižní observatoř, Krym, Heidelberg, Tautenburg. Současné největší CCD hledací projekty reprezentují americký Spacewatch i LONEOS, francouzský ODAS, čínský SCAP - Xinglong.

Přesně mezi nimi se na desátém místě drží (jiho)česká Kleť, která na fotografické hledání navázala v roce 1993 programem využívajícím pro detekci planetek CCD kamer. Tehdy měla kleťská observatoř jen 166 číslovaných planetek. Podobnou změnou programu prošla i australská Siding Spring. Jak Kleť na severní polokouli, tak Siding Spring na polokouli jižní jsou dnes zároveň s množstvím objevů známé následnou astrometrií blízkozemních planetek a komet.

Ač se v posledních letech v přehledech objevů a astrometrie planetek objevují data řádově dvou stovek observatoří, více než tři čtvrtiny z dosažených dvaceti tisíc číslovaných planetek připadá pouze na uvedou dvacítku nejvýkonnějších observatoří (přičemž 64 % připadá na prvních deset).

Je obdivuhodné, že data pořízená v tak obrovském objemu tolika observatořemi zpracovávají do podoby katalogů obsahujích dráhy planetek vlastně jen tři astronomové Centra pro planetky (Minor Planet Center) při Mezinárodní astronomické unii v massachusettské Cambridge. Jak podotkl jeho ředitel Brian Marsden, od roku 1978 kdy převzal vedení MPC do dneška se počet planetek se spolehlivě určenou dráhou zdesateronásobil.

Většina z dvaceti tisíc potvrzených objevů planetek patří mezi tělesa hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem, jsou však mezi nimi i blízkozemní asteroidy a také první tělesa Kuiperova pásu za drahou Neptunu.

A výhled do budoucna: pokud si v grafu prohlédneme jak přibývalo planetek se spolehlivě určenou dráhu vidíme, že největší nárůst patří poslednímu čtvrtstoletí a jednoznačně pak posledním dvěma letům. Zdá se, že tento trend bude pokračovat.

Počty číslovaných planetek dle objevitelských observatoří:
počet období observatoř 3008 1980-2000 Lincoln Laboratory ETS, New Mexico - LINEAR 2920 1949-1995 Palomar Mountain 2067 1976-1998 European Southern Observatory, La Silla 1218 1966-1992 Crimea-Nauchnij 910 1991-2000 Oizumi 818 1891-1959 Heidelberg-Konigstuhl 812 1975-1999 Siding Spring Observatory 664 1973-1998 Lowell Observatory, Anderson Mesa Station 534 1987-2000 Kushiro 497 1978-1999 Kleť Observatory, České Budějovice 480 1987-1997 Kitami 417 1981-2000 Steward Observatory, Kitt Peak-Spacewatch 322 1961-1995 Karl Schwarzschild Observatory, Tautenburg 241 1982-1999 Peking Observatory, Xinglong Station 237 1998-2000 Lowell Observatory-LONEOS 199 1995-2000 Visnjan 199 1935-1953 Turku 161 1981-1998 Geisei 160 1993-1999 Nachi-Katsuura Observatory 148 1912-1953 Crimea-Simeis 148 1997-1999 Caussols-ODAS
(c) Minor Planet Center of the IAU (9.ledna 2001)

Jana Tichá



POČET NÁVŠTĚV

515 932 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv