20.000 aneb děsně moc planetek

Jana Tichá - 11. 1. 2001

V lednu 2001, čili právě 200 let po objevení první planetky (1) Ceres astronomové dosáhli počtu 20 000 tzv. číslovaných planetek se spolehlivě určenou dráhu,. A to jen dvaadvacet měsíců po dosažení desetitisícové hranice v březnu 1999 (viz 10000 planetek). Úžasný nárůst počtu planetek, které byly nejen objeveny ale zároveň byl pro ně získán dostatek pozorování potřebných pro výpočet spolehlivé dráhy je způsoben hlavně zásluhou největších současných hledacích projektů, na to navazujícím využitím menších dalekohledů pro další měření přesných poloh planetek (obojí samozřejmě využívající CCD techniku) a zároveň využitím čím dál výkonnějších počítačů pro výpočty drah u exponenciálně narůstajícího počtu objevů. Planetku nestačí totiž jen v jedné noci objevit a v další potvrdit. Je třeba získat dostatek přesných měření poloh nového objevu v dalších několika návratech planetky, ať už prostřednictvím nových pozorování nebo z archivních snímků. Pak teprve můžeme s jistotou říci, že danou planetku najdeme i po desítkách let či pro blízkozemní tělesa můžeme spočítat budoucí těsná přiblížení k Zemi.

Nejvýkonnějším hledacím projektem na světě je americký LINEAR s 1-m dalekohledem v Novém Mexiku a zpracovávacím centrem v Massachusetts. LINEAR je zaměřen na hledání blízkozemních asteroidů a devastuje objevové statistiky i pro komety. V nejnovější statistice potvrzených objevů planetek je s více než třemi tisíci číslovanými planetkami, z nichž absolutní většina byla objevena v posledních třech letech, na prvním místě před kalifornským Mt. Palomarem, kde se hledaly planetky fotograficky v rámci několika projektů více než padesát let.

V první dvacítce tak nacházíme dvě skupiny observatoří. K observatořím jejichž výkony patří ještě do fotografické éry náleží kromě Palomaru také Evropská jižní observatoř, Krym, Heidelberg, Tautenburg. Současné největší CCD hledací projekty reprezentují americký Spacewatch i LONEOS, francouzský ODAS, čínský SCAP - Xinglong.

Přesně mezi nimi se na desátém místě drží (jiho)česká Kleť, která na fotografické hledání navázala v roce 1993 programem využívajícím pro detekci planetek CCD kamer. Tehdy měla kleťská observatoř jen 166 číslovaných planetek. Podobnou změnou programu prošla i australská Siding Spring. Jak Kleť na severní polokouli, tak Siding Spring na polokouli jižní jsou dnes zároveň s množstvím objevů známé následnou astrometrií blízkozemních planetek a komet.

Ač se v posledních letech v přehledech objevů a astrometrie planetek objevují data řádově dvou stovek observatoří, více než tři čtvrtiny z dosažených dvaceti tisíc číslovaných planetek připadá pouze na uvedou dvacítku nejvýkonnějších observatoří (přičemž 64 % připadá na prvních deset).

Je obdivuhodné, že data pořízená v tak obrovském objemu tolika observatořemi zpracovávají do podoby katalogů obsahujích dráhy planetek vlastně jen tři astronomové Centra pro planetky (Minor Planet Center) při Mezinárodní astronomické unii v massachusettské Cambridge. Jak podotkl jeho ředitel Brian Marsden, od roku 1978 kdy převzal vedení MPC do dneška se počet planetek se spolehlivě určenou dráhou zdesateronásobil.

Většina z dvaceti tisíc potvrzených objevů planetek patří mezi tělesa hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem, jsou však mezi nimi i blízkozemní asteroidy a také první tělesa Kuiperova pásu za drahou Neptunu.

A výhled do budoucna: pokud si v grafu prohlédneme jak přibývalo planetek se spolehlivě určenou dráhu vidíme, že největší nárůst patří poslednímu čtvrtstoletí a jednoznačně pak posledním dvěma letům. Zdá se, že tento trend bude pokračovat.

Počty číslovaných planetek dle objevitelských observatoří:


počet    období   observatoř
 3008  1980-2000  Lincoln Laboratory ETS, New Mexico - LINEAR
 2920  1949-1995  Palomar Mountain
 2067  1976-1998  European Southern Observatory, La Silla
 1218  1966-1992  Crimea-Nauchnij
  910  1991-2000  Oizumi 
  818  1891-1959  Heidelberg-Konigstuhl
  812  1975-1999  Siding Spring Observatory
  664  1973-1998  Lowell Observatory, Anderson Mesa Station
  534  1987-2000  Kushiro 
  497  1978-1999  Kleť Observatory, České Budějovice
  480  1987-1997  Kitami 
  417  1981-2000  Steward Observatory, Kitt Peak-Spacewatch
  322  1961-1995  Karl Schwarzschild Observatory, Tautenburg
  241  1982-1999  Peking Observatory, Xinglong Station
  237  1998-2000  Lowell Observatory-LONEOS
  199  1995-2000  Visnjan
  199  1935-1953  Turku 
  161  1981-1998  Geisei 
  160  1993-1999  Nachi-Katsuura Observatory
  148  1912-1953  Crimea-Simeis
  148  1997-1999  Caussols-ODAS

(c) Minor Planet Center of the IAU (9.ledna 2001)

Jana Tichá