STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

17.listopad aneb první výročí prvního světla

Jana Tichá - 17. 11. 2002 | přístupy: 3887 | vytisknout článek

Státní svátek 17.listopad je v českém kalendáři dnem několika významných událostí (1939, 1989) z novodobé české historie. Loňského roku se pro astronomy z Observatoře Kleť stalo tohle datum speciálním svátkem ještě z dalšího důvodu. Shodou okolností (nikoliv záměrně) byl 17. listopad 2001 dnem takzvaného "prvního světla" při budování nového unikátního kleťského dalekohledu KLENOT.

Loňský podzim byl při dokončování KLENOTu velmi hektickým obdobím. V říjnu bylo nejprve přestěhováno několikasetkilogramové zrcadlo o průměru 106 centimetrů jeřábem do kopule hvězdárny. Poté byl do přední části tubusu dalekohledu umístěn optický korekční člen a následně do tubusu uloženo hlavní zrcadlo. Po dovyvážení dalekohledu byla v polovině listopadu naistalována CCD kamera a její řídící elektronika. Idea vzniklá v roce 1995 se po šesti letech začala stávat realitou.

Teď už bylo třeba "jen" vyčkat jasné noční oblohy. Nehledě na soboty, neděle či svátky. Vyjasnilo se 17.listopadu. Zdá se, že stačí otevřít kopuli a zamířit dalekohled na oblohu. Ale je to jako poprvé vyjet s novým autem či vkročit do nového bytu. S novým velkým dalekohledem je ten okamžik o to zvláštnější, že nejde o sériový výrobek, nýbrž, přes všechny výpočty, projekty a výkresy, o unikátní kus, na němž teprve uvidíte zda a jak funguje.

"První světlo (first light)" je okamžik, při němž poprvé projdou světelné paprsky ze vzdálených hvězd optickou soustavou nového teleskopu a zobrazí se na příslušném záznamovém zařízení (dříve fotografický materiál, dnes elektronický detektor). "První světlo" je jakýmsi interním technickým svátkem budovatelů, kteří dobře vědí, že i když vše správně funguje, bude třeba ještě hodně práce na kalibraci a doladění všech systémů, než se dočkají prvních vědeckých výsledků. Proto se "první světlo" odehrává většinou bez zástupcu médií, a nejrůznějších veličin. "První světlo" je však zároveň fascinující metamorfózou myšlenky ve skutečnosti. Podobně lze občas v televizi vidět seriózní pracovníky NASA, jak skáčou s rukama nad hlavou a sluchátky na uších před monitory komputerů, když slyší první signál vyslaný novou kosmickou sondou. "První světlo" může, bohužel, být někdy i katastrofou, jaká se stala třeba s Hubblovým kosmickým dalekohledem, když se ukázalo, že optická soustava Hubblu kvůli chybě při výrobě zrcadla produkovala neostré snímky.

KLENOTovací "první světlo" dopadlo dobře. Na monitoru se objevilo se hvězdné pole a zobrazené obrazy hvězd šly doostřit. Pak se zatáhlo. Tým projektu KLENOT ve složení Jana Tichá, Miloš Tichý a Michal Kočer se odebral slavit (zmrzlinou, nikoliv šampaňským). Teprve poté nám došlo, že je nejen sobota, ale i státní svátek, 17.11.2001. Leč astronomie nedá na pravidelnou pracovní dobu. KLENOT, čili kleťský dalekohled určený na sledování blízkozemních asteroidů a dalších těles s neobvyklými drahami a zároveň v současnosti jeden z největších světových přístrojů pravidelně užívaných pro sledování planetek, postavený v Čechách, na hvězdárně na jihočeské hoře Kleti, se stal skutečností.

Další dva a půl měsíce zabrala práce na dolaďování a kalibraci celé soustavy, software i hardware. Ve srovnání s jinými většími dalekohledy to není příliš mnoho. První přesná astrometrická měření planetky jsme pořídili 4. března 2002. Většinou se právě tohle datum považuje za oficiální zrod KLENOTu.

KLENOT je nyní druhý největší zrcadlový dalekohled v České republice po ondřejovském "dvoumetru" AsÚ AV ČR. Ten byl ovšem slavnostně uveden do provozu v roce 1967 čili před pětatřiceti lety. V konfiguraci s CCD kamerou Photometrics je KLENOT zřejmě českým dalekohledem s největším dosahem (nejméně 22 V mag. na 180 sekundových expozicích).

Od zahájení pozorování s KLENOTem, tj. od března do poloviny listopadu 2002, jsme potvrdili objevy 91 nově zaznamenaných blízkozemních asteroidů, nejslabší z nich dosahovaly jasnosti jen mezi 21,5 až 22 mag. a získali pro ně prvotní astrometrická data. Ta jsou nezbytná pro to, aby kolegové v Minor Planet Center mohli spočítat, zda nově objevené těleso se opravdu nachází na "blízkozemní" dráze. V rámci astrometrie málo pozorovaných NEO, jsme se věnovali hlavně tzv. virtuálním impaktorům, tj. blízkozemním asteroidům, pro než jako jedno z možných řešení dráhy vychází velmi těsné přiblížení či střet se Zemí v následujících stu letech. Za uvedené období jsme jich pozorovali 25 a u některých teprve naše data umožnila katastrofickou variantu dráhy vyloučit. Podíleli jsme se též na znovunalezení dvou blízkozemních asteroidů ve druhé opozici spolu s tými pracujícími s 1,8-m dalekohledem Spacewatch II. a 2,5-m INT teleskopem na La Palma. Dalekohled KLENOT s dosahem na slabé objekty v celé vizuální šíři spektra umožňuje lépe detekovat kometární rysy u nově objevených těles. Zatím jsme rozlišili "kometárnost" 8 nově objevených těles na neobvyklé dráze včetně potvrzení komponentu B rozpadající se komety 57P/du Toit-Neujmin-Delporte. Došlo i na astrometrii Kentaurů a transneptunických těles. Během zpracování snímků jsme navíc objevili desítky planetek hlavního pásu. Jedna z nich, 2002 EU2, už má tak přesně určenou dráhu, že obdržela pořadové číslo (42377). Pro nás je však daleko podstatnější první objevený blízkozemní asteroid. Jedná se o asteroid 2002 LK typu Apollo křižující dráhu Země, které zaznamenali Miloš Tichý a Jana Tichá 1.června 2002. Poměrně malé Apollo rozměrem blízké tunguzskému tělesu (cca. 40 - 90 metrů) si vysloužilo takový zájem astronomické komunity, že jedny z jeho posledních pozorování byly dokonce pořízený 3,5-m NTT na chilské ESO.

KLENOT tak od prvních měsíců provozu výrazně přispívá hlavně k celosvětovému úsilí o poznání populace blízkozemních i transneptunických těles a komet. Tým astronomů KLENOTu zároveň pracuje na dalším rozvoji a zdokonalování projektu.

Jana Tichá
17.11.2002

více o KLENOTu na http://klenot.klet.org



POČET NÁVŠTĚV

682 541 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv