Jana Tichá - 27. 12. 2014
Kleťské veverky, kuňáci, strakapoudi, žáby, motýli a kobylky se letos definitivně staly mediálními celebritami. Byla jim totiž uspořádána megaexpozice fotografických portrétů. Ta vyvolala monstrózní zájem žurnalistů z deníků regionálních i celostátních, rádií veřejnoprávních i soukromých, televizí, zdrojů na internetu i na sociálních sítích.
Pod názvem KLEŤSKÝ ZVÍŘETNÍK aneb veverky, kuny, myši, strakapoudi, sojky, sovy a motýli na návštěvě u hvězdářů na Observatoři Kleť tahle výstava představila pohled kleťských astronomů na přírodu Blanského lesa. Chtěli jsme se podělit o osobní zážitky a milá setkání s chlupatými či opeřenými sousedy a sousedkami, navštěvujícími zahradu Observatoře Kleť a předvést je uprostřed civilizace na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích. Tváří celé výstavy a symbolem příslušné mediální kampaně se stala ta nejfotogeničtější z rezavých veverek na Kleti.
Jak na to? Příprava výstavy představovala přebrání stovek a stovek digitálních snímků, technickou a grafickou úpravu mnoha desítek a desítek těch vybraných, psaní a přepisování popisků, a následně týrání odborníků v grafickém studiu, aby mnou vytvořený chaos získal vizuální řád, styl a šmrnc. To je obvyklé. Méně obvyklou činností bylo hledání, shánění, zapůjčování a nakupování věrohodně vypadajících "lesních" plyšáků.
Kuny ani veverky totiž nebyly ochotny se v českobudějovickém Planetáriu prezentovat osobně. Nevím proč, piškoty a ořechy jsem měla připraveny:-) Nastala tedy nutnost výstavu doplnit a ztrojrozměrnit jinak. Zatímco plyšové veverky a sovy lze objevit poměrně snadno, vypátrat plyšorysa či kunu už bylo složitější. Na velkého lišáka i sele divočáka jsem narazila při tankování nafty do služebního vozidla. České čerpací stanice totiž všeobecně oplývají plyšo-bio-diverzitou. BTW, měli už jste v účetnictví paragon na lasičku? My ano! Plyšový skunk musel přiletěl až z Arizony.
Zato sametové slunéčko sedmitečné přinesla z domova kolegyně, jejíž zásluhou přibylo též hejno zviřátek z lesa patchworkového.
Pro kačery neboli milovníky geocachingu doplnila Kleťský zvířetník více než stovka geocoinů s motivy zvířat ze soukromé sbírky pod nickem kuňáková.
Výstava Kleťský zvířetník trvala od února do prosince 2014. Během té doby jí vidělo odhadem 19 tisíc návštěvníků. Mnozí přišli několikrát, aby si oni a hlavně jejich ratolesti kleťských zviřátek patřičně užili. Nejlépe se užívalo na doprovodných programech, sobotách na hvězdárně, soutěžích či filmových projekcích.
Součástí výstavy a titulním lákadlem byla "největší veverka na jihu Čech a pravděpodobně v celé ČR" o rozměrech cca 3 x 3 metry.
Kromě lidských návštěvníků všeho věku a velikostí na výstavu zavítali i nejrůznější zvířecí kolegové z parku Háječek. Asi nejzajímavějším z nich se pro nás stal netopýr. Po prohlídce fotoportrétů kleťských příbuzných usedl a pospával, jak už to tak "lítací myšáci" obvykle dělají. Díky tomu jsme měli příležitost si ho opatrně prohlédnout. No řekněte, viděli už jste netopýra zblízka?
Abych vás čtenáře každoročního webového Kleťského zvířetníku neošidila ani letos o poctivá lesní zviřata, dosud nezkažená mediální pozorností, přidávám jednoho mladého srnečka za kleťským plotem a klasickou rezavou veverku za oknem v pozici dlabání slunečnic.
A končíme podobně jako na oskarovém ceremoniálu: kleťská zviřátka se tímto loučí, děkují Janě Tiché, Miloši Tichému a Vladimíru Adámkovi za fantastické fotografie, Zdence Grycové za úžasná patchworková vypodobnění, Petře Stolbenkové za láskyplnou péči o plyšové kamarády, Michalu Kočerovi za vlídný a opatrný transport živého netopýra, a ve finále vám přejí dobrý nový rok 2015.
Článek byl vytištěn z: www.planetky.cz
Adresa článku: www.planetky.cz/clanek/kletsky-zviretnik-xiv.