Ledový obr za drahou Neptunu aneb Qua…(update 29.listopadu 2002)
Jana Tichá - 12. 10. 2002
Za drahou Neptunu našli američtí astronomové další veliké těleso. Velikostí řádově srovnatelné s Plutem. Podobných případů už jsme zažili několik (Varuna, Ixion), tentokrát to však víme o to lépe, že průměr nově objeveného tělesa byl přímo změřen s pomocí Hubblova kosmického teleskopu.
Hlavním cílem projektu NEAT je hledání blízkozemních asteroidů, k jeho dalším úspěchům však patří i objevy komet. Nyní astronomové sdružení v NEAT výrazně zasáhli i do oblasti transneptunických těles. Na CCD snímcích pořízených 4.června 2002 s 1,2-m Oschin-Schmidtovou komorou na kalifornském Mt. Palomaru nalezli Michael E. Brown a Chadwick A. Trujillo těleso dosahující vizuální magnitudy 18,6. To je mezi současnými objevy NEAT poměrně jasné těleso a na jeho sledováni by stačil i menší dalekohled vybavený CCD. Ze změřených přesných poloh bylo zřejmé, že se nebude jednat o blízkozemní asteroid. Nalezená předobjevová pozorování v archivů NEAT z let 1996-2001 i ještě starší z roku 1983 z Mt. Palomaru a 1982 z australské Siding Spring umožnila Brianu Marsdenovi z Minor Planet Center spočítat pro těleso, teď už označené jako 2002 LM60, spolehlivou dráhu, která je zařadila mezi klasická transneptunická tělesa (někdy nazývaná také cubewanos). Jeho oběžná doba je 284 let, přísluní leží za drahou Neptunu, velká poloosa jeho velmi málo výstředné dráhy je 43 AU a sklon k rovině ekliptiky necelých 8 stupňů. Odhad průměru tělesa z těchto prvních dat (tj. z vypočtené absolutní magnitudy a odhadu albeda) odpovídá více než 1000 kilometrům.
Na letošní 34.výroční konferenci divize pro planetární vědy Americké astronomické společnosti v Birminghamu v Alabamě přednesli Brown a Trujillo z Caltechu v Pasadeně v Kalifornii své výsledky získané ze snímků nové kamery Hubblova kosmického teleskopu pořízených 5.července a 1.srpna 2002. HST umožnil rozlišit těleso 2002 LM60 jako kotouček, nikoliv jen jako světelný bod. Úhlový průměr kotoučku změřili na 40 tisícin úhlové vteřiny, což odpovídá 1300 kilometrům průměru. Zatímco předchozí uvažované průměry velkých transneptunických těles (např. 900 km pro těleso (20000) Varuna aj.) byly odvozované z měření odraznosti a vzdálenosti od Slunce a mohly vykazovat relativně velkou nepřesnost, s použitím HST se jedná o první přímé měření rozměru transneptunického tělesa.
Jak známo, Pluto bylo objeveno v roce 1930. První další transneptunické těleso či těleso Kuiperova pásu, jak se někdy nazývají, pak v roce 1992. Za deset let jejich hledání už jich známe šest stovek. Pluto s průměrem cca. 2300 kilometrů sice zatím zůstává největším z nich, avšak nyní už dobře víme, že má za drahou Neptunu řádově shodně velké sourozence.
Pokud jde o složení, astronomové předpokládají, že těleso 2002 LM60 je tvořeno ledem smíseným s horninami, podobně jako u komet.
Další nalezená předobjevová pozorování umožnila už spočítat dráhu tělesa 2002 LM60 tak přesně, že bude brzy moci být zařazeno mezi tzv. číslované planetky se spolehlivě určenou dráhou. Jeho objevitelé proto začali uvažovat i o pojmenování. Navržené jméno Quaoar je sice značně jazykolamné, pokud jde o obsah, odpovídá pravidlům Mezinárodní astronomické unie pro jména transneptunických těles klasického typu. Jde totiž o božstvo domorodého kmene Tongva žijícího v oblasti dnešního Los Angeles, jimi považovaného za stvořitele nebe, Země a Slunce. Uvidíme, zda návrh podpoří další planetkoví odborníci IAU.
Návrh jména Quaoar byl již přijat komisí Mezinárodní astronomické unie pro jména planetek a oficiálně publikován v cirkuláři MPC z 20.listopadu 2002. Zároveň právě toto těleso 2002 LM60 obdrželo ve stejném cirkuláři "jubilejní" pořadové číslo (50000) mezi planetkami se spolehlivě určenou dráhou.