STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

TUNGUZKA aneb VÝROČÍ KATASTROFY

Jana Tichá - 30. 6. 2003 | přístupy: 6115 | vytisknout článek

Právě dnes, 30.června 2003, uplyne už 95 let od události, nazývané tunguzská katastrofa. Nad oblastí Sibiře v povodí řeky Podkamenná Tunguzka explodovalo roku 1908 kosmické těleso, nejpravděpodobněji kamenný (uhlíkatý) asteroid typu Apollo. Exploze tělesa o průměru přibližně 65 metrů ve výšce cca. 8 kilometrů nad zemským povrchem zničila nejméně 2000 kilometrů čtverečních tamního lesa. Energie impaktu se udává ekvivalentem 15 až 20 megatun TNT, někteří autoři ještě více, někteří „pouze“ 3 megatuny TNT.

Tunguzská katastrofa dodnes vzbuzuje zájem odborníků mnoha oborů a dalo by se o ní psát dlouho a dlouho. Já se dnes dopustím jen malého porovnávání.


Photo: L.Kulik

Ve srovnání se známou populací blízkozemních asteroidů bylo tunguzské těleso, jehož velikost se odhaduje v rozmezí 50 až 75 metrů, vskutku malým asteroidem. Známe totiž i blízkozemní tělesa několikakilometrová. Bylo zřejmě i dost křehkým tělesem, známe i asteroidy kovové, pro něž se při střetu se Zemí předpokládá nikoliv exploze v atmosféře (air burst), ale dopad na povrch Země a vznik dopadového (čili impaktního) kráteru. Proto také v oblasti Tunguzky žádný kráter nalezen nebyl, jen mikroskopické částečky tunguzského meteoritu např. ve dřevu tamních stromů. Tunguzské těleso explodovalo nad veleřídce obydlenou sibiřskou tajgou a zřejmě nemělo na svědomí žádnou oběť na lidských životech. Exploze podobného malého asteroidu nad městem by znamenala zničení aglomerace v oblasti o průměru alespoň 40 kilometrů – můžete si dosadit metropoli o velikosti Londýna, Washingtonu či Moskvy.

Událost typu Tunguzky je v nejnovějších vědeckých scénářích možného střetu Země s planetkou považována za nejmenší kategorií impaktů, která by už způsobila významné škody na Zemi. Menší než cca. 30 metrová tělesa explodují příliš vysoko v atmosféře a s příliš malou energií, než aby mohla způsobit podstatné škody na zemském povrchu. Zato exploze malého asteroidu typu Tunguzky, tj. o rozměru 50 metrů či o něco více v nízkých vrstvách stratosféry by už mohla zdevastovat několik tisíc kilometrů čtverečních na zemském povrchu a být nebezpečná v okruhu několik desítek kilometrů od epicentra (20 kilometrů ).


Photo: TASS/Sovfoto

Pravděpodobnost takovéto události je udávána jednou za století, s tím, že mnohé z impaktů mohou logicky nastat nad oceánem či neobydlenými oblastmi. Proto pravděpodobnost exploze tělesa typu Tunguzka nad pevninou či přímo nad obydlenými oblastmi je několikanásobně menší (jednou za několik století).

Objev asteroidu těchto rozměrů (desítky metrů) před srážkou není sice vyloučen, ale je velmi nepravděpodobný, pokud se dramaticky nezdokonalí úsilí o hledání i těchto malých asteroidů. Arizonský projekt Spacewatch sice už nalezl několik takovýchto těles (od 25 do 80 metrů)¨s 0,9-m a 1,8-m dalekohledy, ale budovat a provozovat systém na vyhledání a další sledování většiny takto malých asteroidů by bylo velmi nákladné – vyžadovalo by to systém dalekohledů o alespoň třímetrovém průměru (zatím nejmenší asteroid objevený v rámci kleťského projektu KLENOT s 1,06-m teleskopem má rozměr cca. 40 až 85 metrů). Proto většina úvah o ochraně před takto malými asteroidy uvažuje spíše o následném zásahu a pomoci v místě katastrofy, než o plánu jak nalézt a likvidovat takto malá tělesa ještě ve vesmíru. Výzkum potenciálně nebezpečných asteroidů se i proto zatím soustředí na tělesa řádově kilometrová a uvažuje se o hledání a ochraně před tělesy s průměrem několik stovek metrů.



POČET NÁVŠTĚV

682 547 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv