STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

ZPRÁVA O STAVU OBRANNÉ PROTIASTEROIDOVÉ UNIE

Jana Tichá - 12. 5. 2015 | přístupy: 5732 | vytisknout článek

Dvoumilimetrové tělísko (vlastně takový "mikroasteroid") při střetu se zemskou atmosférou vytvoří pouze pěkný meteor na obloze (a můžete si něco přát:-) ). To 10-ti metrový asteroid již při střetu se Zemí uvolní energii 5 hirošimských atomových bomb (a to si zajisté nikdo nepřeje). Při velikosti 30 metrů již srážka asteroidu s naší planetou způsobí katastrofu rozsahu tunguzské. Pravděpodobnost kolize Země s asteroidem je velmi nízká, ovšem není nulová. Proto ji musíme brát na vědomí, stejně jako možnost jiných přírodních katastrof, neboť kdo je připraven, není překvapen.

Studium blízkozemních asteroidů (a komet) = Near Earth Objects = NEOs, jejich možných střetů se Zemí a ochrany proti nim je oborem a úkolem navýsost mezinárodním, ve kterém bychom neměli soutěžit či soupeřit, ale naopak spojit síly. Proto se každé dva roky schází jeho mezinárodní vědecká komunita a diskutuje o poznatcích, zkušenostech, nápadech, plánech, projektech atd. Po konferencích v Granadě 2009, Bukurešti 2011 a Flagstaffu 2013 se letošní IAA Planetary Defense Conference 2015 sešla ve Frascati v centrále ESA ESRIN.

A co jsme tam viděli, slyšeli, zažili, zjistili a pro vás shrnuli?

Z astronomického pohledu umíme takováto tělesa hledat, nacházet a dále sledovat pro určení jejich drah i fyzikálních parametrů. Jako skvělý příklad lze uvést 2008 TC3, nakonec nalezené jako meteorit v Súdánu, jako horší příklad 2014 AA, které po několika málo získaných následných pozorováních zahučelo kamsi do jižní části Atlantiku. Obtížné je to s tělesy přilétajícími směrem od Slunce, tedy z denní oblohy jako proslulé těleso explodující nad Čeljabinskem 15. února 2013. Pozornost se stále více soustřeďuje na malé a ještě menší asteroidy. Většinu velkých, řádově kilometrových, blízkozemních asteroidů jednak již známe (přes 90%) a jednak vzhledem k jejich podílu v populaci asteroidu je střet s nimi naštěstí méně pravděpodobný. Na objevování a sledování velkého počtu malých asteroidů o rozměru několika desítek metrů nemáme, snad zatím, pozorovací čas na dostatečně velkých teleskopech ani prostředky a známe jich z odhadované populace jen pár procent. Přesto by střet s takovým tělesem byl nebezpečný, zejména do obydlených oblastí s významnou infrastrukturou.

Hodně se rozvíjí práce na teoretických studiích, numerických simulacích a laboratorních experimentech pro hledání různých možností odklonění či rozbití potenciálního k Zemi se blížícího asteroidu. Bylo definováno, co vše bychom o něm museli předem znát (parametry dráhy, hmotnost, rozměry, tvar, složení, strukturu, rotaci, ...). V úvahu přicházejí gravitační traktory, kinetické impaktory, lasery i jaderné nálože. Tím posledním uvedeným se ovšem veškeré teoretické úvahy stávají velmi citlivými a zároveň politickými. Bude-li však pro odklonění či rozbití většího tělesa nutno použít skutečně velkou energii pro daný čas na malém prostoru, neznají fyzikové zatím jiné/lepší řešení... V případě potenciální kolize s asteroidem o velikosti desítky metrů s vypočtenou oblastí dopadu/exploze by na druhou stranu hrály velkou roli integrované záchranné systémy, civilní ochrana a krizové řízení, stejně jako u jiných velkých přírodních katastrof - zemětřesení, tsunami, povodní či průmyslových katastrof pod. Btw, na konferenci byli například zástupci americké FEMA a hovořilo se o simulovaném německo-švýcarském cvičení.

Z kosmických misí se ve skvělém světle co do výsledků i technologií představila evropská sonda Rosetta s modulem Philae u komety 67P Churyumov-Gerasimenko, kterou naši čtenáři znají ze sesterského serveru www.komety.cz.

Multioborová Planetary Defense Conference 2015 ještě více než v minulých ročnících zdůraznila nezbytnost komunikace s veřejností a její nenásilné vzdělávání, neboť jak chránit někoho před něčím, o čem si myslí, že to pouze sci-fi nebo vyfabulovaný katastrofický film? Btw, ještě si dobře pamatuji mnohá vyjádření z let před rokem 1997 a 2002 o tom, že u nás žádné povodně nebudou, a já jakožto ředitelka planetária na soutoku dvou řek jen zdržuji stavební řízení svými nevhodnými dotazy.

Lídrem výzkumů NEO jsou stále odborníci z USA, a to jak přímo astronomové, tak experti přes výpočty a počítačové simulace srážek, jejich důsledků i různých možností ochrany před kosmickou srážkou, kosmické sondy i public relations. Na USA stále připadá absolutní maximum hledacích projektů (nyní Catalina Sky Survey, Pan-STARRS, NEOWISE, Spacewatch), objevů blízkozemních těles (r.2014 87%, letos zatím 93%), sídlí zde celosvětové planetkové centrum (MPC), jeden ze dvou automatických monitorovacích systému pro vyhledávání a výpočty těsných přiblížení a pravděpodobností srážek (SENTRY) i další pro obor důležité instituce a laboratoře, například numerické simulace střetů s asteroidy a jejich řešení. Současným velkým problémem USA, který si odborníci sami dobře uvědomují, je zrušení programu raketoplánu a výsledně závislost na Rusku, pokud jde o vynášení lodí s lidskou posádkou do vesmíru.

Evropa se čím dál víc snaží rozvíjet aktivity v oboru blízkozemních asteroidů, hlavně prostřednictvím programu Evropské kosmické agentury ESA-SSA-NEO (jehož se Kleť účastní) více přispět k poznání populace blízkozemních těles a dalšímu rozvoji oboru, včetně druhého automatického monitorovacího systému pro vyhledávání a výpočty těsných přiblížení a pravděpodobností srážek (CLOMON), dále je třeba zmínit projekt NEO-Shield zaměřený na numerické simulace srážek s asteroidy a jejich odklonění.

Rusko se velmi snaží čím dál více se zapojovat, zejména noví mladí ruští odborníci jsou opravdu na úrovni, up-to-date kak molodye amerikanci:) . Narozdíl od post-sovětských person v nepadnoucích sakách a s tlumočníky známé z minulých let. Koneckonců sovětskou a nyní ruskou kosmonautiku a související obory fyziky a techniky (včetně vojenských technologií) přehlížet nelze. Je ovšem třeba říci, že vystoupení hlavních ruských vědeckých představitelů zněla zároveň dosti politicky.

Čína a vlastně i Indie zatím vyčkávají.

Zároveň sledujeme generační obměnu v oboru. Z vedoucích pozic či na věčnost odešli a odcházejí zakladatelé výzkumu NEO, nejnověji je v důchodu Donald Yeomans z NASA JPL, šéf NASA NEO Office, význačný expert na výpočty drah malých těles sluneční soustavy. Středněvěcí a mladší kolegové začínají šéfovat ve velkých projektech jako je úspěšná kosmická infračervená mise NEOWISE věnovaná objevům a dalšímu studiu NEOs či kosmická mise OSIRIS-Rex s odběrem vzorků z blízkozemního asteroidu Bennu se startem 2016.

Na PDC konferenci se opět odehrálo "cvičení civilní obrany" čili moderované cvičení na téma objevu k Zemi mířícího několikasetmetrového asteroidu a řešení toho, co s ním. Bylo daleko propracovanější než to úplně první v roce 2013 ve Flagstaffu, hlavně zásluhou Paula Chodase z NASA/JPL. Hypotetické (opakuji: hypotetické čili vymyšlené) těleso mělo rozměr několik set metrů a pomocí několika kinetických impaktorů se jej podařilo rozbít na několik částí. Ta největší ovšem měla i tak dopadnout do velmi hustě obydlené oblasti. Zatímco v roce 2013 jsme každý představovali sami sebe, nyní každý spolu s konferenční vysačkou obdržel roli v určité skupině, já třeba mezi lídry zemí, jichž se katastrofa přímo nedotkne.

Perličky z oboru:
- Francouzi se chystají sledování NEO z jižní polokoule, kde je daleko méně observatoří, natož planetkám se věnujících, doplnit pozorovací stanicí na Tahiti
- Ruský profesor se ve své přednášce ohradil proti zpodobnění ruského kosmonauta jako samotářského pošuka kladivem opravujícího mezinárodní kosmickou stanici v holywoodském filmu Armageddon z r.1998 s Bruce Willisem v hlavní roli
- Starosta města Frascati na úvod prohlásil, že Frascati má největší hustotu vědců a inženýrů z celé Itálie. Je fakt, že kromě ESA ESRIN, zaměřeného zejména na příjem dat a zkoumání Země z družic tu sídlí italská kosmická agentura řada dalších národních výzkumných zařízení a laboratoří včetně italského tokamaku
- Podle názvu mezinárodní, avšak hlavně ruský projekt ISON, řízený Ruskou akademií věd kromě observatoří v Rusku a vícero postsovětských státech využívá i dálkově řízený teleskop umístěný v Mayhill v US Novém Mexiku

Úplnou tečkou byla předpremiéra hodinového filmu DISASTER PLAYGROUND na téma výzkumu blízkozemních těles a jejich srážky se Zemí, odehrávající se v reálných prostředí amerických observatoří, mezinárodního planetkového centra a dalších institucí, kde nám dobře známí kolegové astronomové hráli sami sebe:) Film nebyl klasickým dokumentem, ale jakýmsi prolnutím hraného dokumentu a amerického nezávislého filmu s mnoha vtipnými citacemi z holywoodských trháků. Exploze malého asteroidu nad oblastí s jakousi ropnou rafinérií či obdobným průmyslovým zařízením se výsledně ukázala být exkurzí do tréninkového střediska pro emergency týmy v Texasu. Výsledně byl tento film daleko přitažlivější a edukativnější než suše odborný dokument. Doufám, že se objeví i v ČR - nebo aspoň u nás na hvězdárně :-)

Autoři fotografií Miloš Tichý a Michal Kočer



POČET NÁVŠTĚV

705 656 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv