STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

Potíže s Plutem pokračují

Jana Tichá - 22. 2. 2001 | přístupy: 4396 | vytisknout článek

Pluto, nejpodivnější (nejpochybnější?) planeta sluneční soustavy, Pluto král Kuiperova pásu, Pluto menší než největší měsíce planet, Pluto obíhající Slunce po výstředné dráze, Pluto vyměňující si s Neptunem pozici nejvzdálenější planety sluneční soustavy, Pluto, kterého teprve objevy transneptunických těles zařadily do nějakého rozumného systému. Prostě Pluto stokrát jinak. Pluto, který už několikrát rozbouřil hladinu světové astronomické komunity, je opět na scéně.

Newyorské Haydenovo planetárium si dovolilo v rámci expozice v novém Rose Center for Earth and Space prezentovat Pluto mimo obvyklých devíti planet sluneční soustavy. V Sálu vesmíru autoři expozice opustili klasické a možná trochu zatuchlé schéma a seskupili sluneční soustavu do pěti velkých rodin:

  • planety zemského typu
  • pás planetek
  • obří planety
  • Kuiperův pás
  • Oortův oblak

     Hlavní roli zde nehrají počty členů jednotlivých skupin, cílem je představit základní strukturu sluneční soustavy. Další panely podrobněji ukazují tvary povrchů, prstence, dráhy aj.

    "Naším cílem bylo přivést učitele, studenty i průměrné návštěvníky k poznání sluneční soustavy jako prostředí tvořeného skupinami podobných objektů, nikoliv je ponechat jen u memorování pořadí planet," říká Neil deGrasse Tyson ředitel Haydenova planetária. Říká také, že za lepší, než prezentovat uvažovanou sondu k Plutu jako kosmickou sondu k poslední, dosud nenavštívené planetě, považuje její prezentaci ve smyslu zahájení průzkumu pásu nově objevených těles sluneční soustavy, jichž je Pluto králem.

    Přestože výstava je otevřena již skoro rok, novou story rozvířil až článek v New York Times pod názvem "Pluto není planetou? Pouze v New Yorku". Diskuse o postavení Pluta ve sluneční soustavě se ovšem vedou již dlouho, vlastně už od jeho objevení. Znovu je rozvířila v roce 1999 iniciativa očíslovat Pluto jako planetku číslo 10000 a dát mu tak "dvojí občanství" -- zařadit je mezi planety a zároveň mezi transneptunická tělesa.

    Iniciativa byla sice úřadně zastavena vedením Mezinárodní astronomické unie, údajně pod nátlakem části amerických astronomů (zdaleka ne všech!). To vnuklo neveselé úvahy o astropolitice a politikaření. Loni se diskuse o Plutu objevila na jednání o transneptunických tělesech v rámci kongresu Mezinárodní astronomické unie v Manchesteru. Hlasování (které však nemělo schvalovací pravomoci) ukázalo že většina odborníků zainteresovaných ve výzkumu transneptunických těles je pro "dvojí občanství" ukazující jak historickou tradici, tak výsledky současného výzkumu a vývoje poznání.

    Vedle mne sedící Dave Jewitt, objevitel prvního a mnoha dalších TNOs ovšem hlasoval pro to, že Pluto je "jen a pouze" transneptunické těleso. Jako by mu chtěla dát příroda za pravdu, objevil loni nejprve venuzuelsko-americký tým těleso 2000 EB173 o čtvrtinovém průměru Pluta a ke konci roku projekt Spacewatch transneptunické těleso 2000 WR106, jehož průměr dosahuje dokonce poloviny průměru Pluta.

     Kuiperův pás tak přestává být oblakem drobounkých tělísek šéfovaných obrovským Plutem, ale naopak Plutu přibývají až nebezpečně rychle velcí příbuzní. Také jedna z nejzajímavějších otázek diskutovaných v Manchesteru byla o tom, proč je "mezera" v populaci transneptunických těles o průměru cca stovky kilometrů a Plutem. Leč mezera se začíná zaplňovat.

    Nemůže na tom nic změnit ani vyjádření prezidenta divize pro planetární vědy Americké astronomické společnosti dr. Marka Sykese, odmítajícího jakékoliv "neplanetová" vyjádření o Plutu. Sykes říká, že návštěvníci planetárií by měli vidět, to co očekávají (tj. Pluto jako jednoznačnou planetu). G. Verschuur z univerzity v Memphisu poznamenává, že pak by mohli rovnou zůstat doma.

    Odborníci mohou teď debatovat, co s tím Plutem a co s těmi nezodpovědně objevenými transneptuňáky dělat. Jak odborníci na výzkum a vývoj sluneční soustavy tak odborníci na astronomické vzdělávání. Mně se například řešení dr. deGrasse Tysona docela líbí, a to jak z pohledu studia jasnějších transneptunických těles na Kleti, tak z pohledu vedení českobudějovického planetária. Nemůžeme existenci Kuiperova pásu pomíjet jenom proto, že třeba ještě není ve školních učebnicích. Zprávy o objevu tělesa 2000 EB173 nazvaného českými novináři Plutík pronikly kupodivu i do médií, které se tak moc vědě nevěnují, a následně do dotazů našich návštěvníků.

    Mimochodem český jazyk jako by sám o sobě podvědomě pochyboval o rovnoprávnosti Pluta s ostatními planetami sluneční soustavy. Říkáme ten Mars, ten Neptun, či ta Venuše, ta Země, ale neodolatelně nás to svádí říkat to Pluto, to maličké Pluto, které ani neví kam patří... Co vy na to?



  • POČET NÁVŠTĚV

    706 048 návštěv od 1. února 2001


    Klet.cz Komety.cz WebArchiv