STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

OD AMORA K VARUNOVI aneb o jménech planetek

Jana Tichá - 24. 8. 2002 | přístupy: 4680 | vytisknout článek

Pro širokou veřejnost jsou jména planetek snad nejzajímavější součástí oboru. Více než dráhy, tvary, složení. Snad je to přirozené. Lidé dávají odedávna rádi jména věcem, dětem, místům či domácím zvířatům. Získávají k nim a utužují tak těsný, osobní vztah. Naši předkové dávali jména i tělesům, která pozorovali na hvězdném nebi. Zatímco u jednotlivých hvězd byla tahle praxe opuštěna (zkuste si představit používání jmen pro stovky milionů katalogizovaných hvězd), planetkám dosud tato tradice zůstala.

Na udržování sympatické tradice dohlíží Mezinárodní astronomická unie. Pojmenování konkrétní planetky je totiž výsledkem dlouhého procesu, který může trvat i desítky let. Začíná samozřejmě objevem planetky. Po získání astrometrických pozorování ze dvou nocí dostane nově objevená planetka, tedy taková, jejíž pozorování neodpovídají některému z již známých těles, předběžné označení složené z roku objevu a dvou písmen, případně i dalších číslic kódujících pořadí objevu v daném roce. Předběžná označení (a následně i definitivní čísla) přiděluje mezinárodní centrum pro sledování planetek (Minor Planet Center - MPC) při Mezinárodní astronomické unii. Poté je třeba jednak nově nalezenou planetku jednak dál pozorovat a jednak pokusit se hledat identifikaci s případnými archívními pozorováními z předchozích let. Pro určení spolehlivé dráhy planetky nestačí pozorování z objevové opozice, ale je třeba ji pozorovat v několika opozicích dalších, obvykle nejméně ve čtyřech, u těles s neobvyklou dráhou, například blízkozemních asteroidů, stačí někdy opozice tři nebo dokonce i dvě. Teprve planetka se spolehlivě určenou dráhou dostane pořadové číslo a může být pojmenována.

Výsadu navrhnout nově očíslované planetce jméno má, zjednodušeně řečeno, její objevitel či objevitelský tým, ve zvláštních případech to může být i autor výpočtu dráhy (tzv. hlavní identifikace) či přímo Mezinárodní astronomická unie. Toto výsadní právo trvá deset let od očíslování planetky. Návrhy jmen posuzuje v rámci Mezinárodní astronomická unie speciální komise (the Committee for Small-Body Nomenclature - CSBN). Tvoří ji třináct členů - profesionálních astronomů z celého světa zabývajících se studiem planetek a komet. Současnou předsedkyní je Pam Kilmartin z Nového Zélandu, která se věnuje astrometrii planetek, sekretářem Brian Marsden (USA), přední odborník před dynamiku malých těles sluneční soustavy a ředitel Minor Planet Center, dalšími členy pak M. A’Hearn (USA), připravující nyní sondu Deep Impact ke kometě Tempel 1, K. Aksnes (Norsko), J. Fernández (Uruguay), Y. Kozai (Japonsko), V. Shor (Rusko), L. Schmadel (Německo), J. Tichá (Česká republika), ředitelka Observatoře Kleť, R. West (Dánsko/Německo), známý objevy několika komet a působící na Evropské jižní observatoři, G. Williams (USA), zástupce ředitele Minor Planet Center, D. Yeomans (USA) řídící NASA NEO kancelář a J. Zhu (Čína). Členové, volení na kongresu Mezinárodní astronomické unie, reprezentují různé kulturní, jazykové a geografické oblasti. Česká republika tu má svého zástupce (vlastně zástupkyni) poprvé od roku 2000.

Právě Committee for Small-Body Nomenclature dostává od objevitelů návrhy nových jmen. Ty musí být doprovázeny stručnou citací (pochopitelně v angličtině) zdůvodňující daný návrh. Základní podmínky stanoví, že jméno musí mít maximálně šestnáct znaků, nejlépe být tvořené jedním slovem, být vyslovitelné, nesmí příliš podobné už existujícímu jménu planetky nebo měsíci některé z planet, nesmí být nějakým způsobem urážlivé. Jména osob či událostí známých hlavně kvůli politickým či vojenským aktivitám mohou být užita nejdříve po stu letech od smrti osobnosti či od události. Nedoporučují se jména po zvířecích mazlíčcích. Pro planetky s neobvyklými typy drah jsou určeny vybrané okruhy jmen. Mytologická jména pro blízkozemní planetky – například (433) Eros, (1221) Amor, i pro transneptunická tělesa – (20000) Varuna, jména hrdinů trojské války pro Trojany – jako (588) Achilles či (13229) Echion, planetky v libračních bodech soustavy Slunce-Jupiter. Pro planetky s kulatými „tisícovkovými“ čísly vybírají „jubilejní“ jména přímo členové CSBN, jako třeba (5000) IAU, (8000) Isaac Newton či (15000) CCD.

Zatímco citace ke jménům planetek jsou publikovány v angličtině, jména samotná mohou využívat nejen angličtinu, ale i další jazyky využívající nejen anglickou abecedu, ale latinku doplněnou dalšími diakritickými znaménky. Proto mohou být například skandinávská, německá nebo česká jména publikována s originální diakritikou, zatímco jména z jazyků využívajících jiné abecedy (ruština, japonština, čínština aj.) v anglické transkripci.

Jména schválená CSBN jsou spolu s citací publikována v měsíčníku Minor Planet Circulars vydávaným Minor Planet Center. Teprve potom se mohou začít všeobecně používat.

Ke konci srpna 2002 bylo pojmenováno 9753 planetek z celkového počtu více než 46 tisíc očíslovaných, tj. přibližně čtvrtina všech dosud potvrzených objevů, což vyplývá z toho, že velká část nově očíslovávaných objevů připadá na velké profesionální hledací projekty, jejichž týmy nepovažují pojmenování objevených planetek za nejdůležitější ze svých úkolů.

Jména planetek jsou považována za součást astronomické nomenklatury, tedy systému jehož prostředniătvím označujeme jednotlivá tělesa svého druhu. Zároveň však jsou příležitostí jak ocenit osobnosti, místa či události jichž si vážíme. Proto je mezi dosud pojmenovanými tělesy hodně jmen astronomů a vědců dalších oborů, umělců všech myslitelných oblastí či historických postav. Velkou skupinou jsou zeměpisná jména. Od míst objevů, observatoří, mateřských institucí, míst konání významných konferencí až po celé státy. Mytologická jména v seznamu jmen planetek patří jednak už zmíněným planetkám s neobvyklými typy drah a jednak přináleží nejdříve objeveným planetkám z 19.století včetně vůbec první z nich (1) Ceres, starořímské bohyně úrody a patronky Sicilie, neboť původně dostávaly po vzoru velkých planet mytologická jména všechny planetky. Doba však pokročila od využívání pouze klasické antické mytologie k mytologiím mnoha národů z celého světa – indický (20000) Varuna, keltský (4179) Toutatis, staroegyptský (2062) Aten či havajská bohyně ohně (2202) Pele. Zajímavou skupinou jsou jména rodinných příslušníků objevitelů. Někteří se spokojili s jednou planetkou pro celou rodinu, jiní, třeba Carolyn Shoemakerová, by z planetek mohli sestavit rozsáhlý rodokmen. Nepřehlédnutelnou skupinou jsou nejrůznější kuriozity – zkratky institucí (4999) MPC, (11365) NASA, planetky k výročím, například (7608) Telegramia k 75.výročí vydávání cirkulářů IAUC či (4339) Almamater k 650. výročí založení University Karlovy, literární či filmové postavy jako (9007) James Bond, chráněné druhy rostlin a zvířat. Mnohdy jsou pozoruhodná jména vybírána tak, aby byla ve vztahu k číslu, předběžnému označení či datu objevu konkrétní planetky. Například číslo planetky (6765) Fibonacci je dvacátým členem Fibonacciho posloupnosti či jméno planetky (13579) Allodd znamená „všechny liché“.

Přehled jmen planetek je nejen strohým seznamem, ale zároveň je pozoruhodnou psychologickou a sociologickou sondou do světa astronomů, jejich zájmů a zvyků. Ukazuje podíl jednotlivých zemí na objevech planetek i proměny tohoto podílu. U jednotlivých objevitelů a objevitelských týmů pak můžete pátrat po jejich zájmech, oblíbených spisovatelích, hudebnících či malířích, po tom, kde astronomové žijí, odkud pocházejí a kde pozorují. Můžete tak zjistit, že jistý Američan se zajímá o indickou mytologii více než o indiánskou, že přísně vypadající kolega obdivuje nejen významné matematiky, ale i krásné herečky, že Francouzi mají vztah ke keltské mytologii (není divu), ale že v tom nejsou zdaleka v Evropě sami, že Japonci čtou anglickou Alenku v říši divů a že naopak cestu na kongres IAU v japonském Kyotu připomíná planetka z Kleti, že Rusové často připomínají zasloužilé a památné osobnosti a tým amerického projektu LINEAR oceňuje vynikající studenty, výherce studentských soutěží, i jejich učitele.

Výrazný nárůst objevovaných a následně číslovaných planetek i návrhů nových jmen přináší spoustu práce členům CSBN a pracovníkům MPC, občas problémy, hlavně s podobností jmen. Dovedete si představit, kolik je třeba jen v astronomii Williamsů, Greenů, Gruenů či Grünů, a jak naopak ubývá třeba „dosud volných“ účastníků trojské války ? Přesto však návrhy zrušit pojmenovávání planetek a ponechat jim jen pořadová čísla zatím nezískaly v Mezinárodní astronomické unii žádnou podstatnou podporu. Je přece jen rozdíl, zda sledujete snímky z přiblížení kosmické sondy k jakémusi tělesu (433) nebo k planetce Eros.



POČET NÁVŠTĚV

636 396 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv