STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

KDO HLEDÁ NAJDE aneb SBĚR BLÍZKOZEMNÍCH ASTEROIDŮ

Jana Tichá - 1. 10. 2000 | přístupy: 1543 | vytisknout článek

Počítačové modely založené na dosavadních pozorováních, civilních i vojenských výzkumech představují, co nás čeká, pokud se naše Země stane cílem střetu s planetkou či kometou. Taková budoucnost nevypadá příliš lákavě (viz např. i IAN ze 4.5.2000 - Bum! Cák! Šplouch! Ach! Ouch!). Lidstvo, nebo alespoň jeho někteří příslušníci, se snaží abychom odbočili z cesty vyhynuvších druhohorních veleještěrů, kteří se v blahé nevědomosti dočkali dopadu asteroidu před 65 miliony let, ale abychom poznali hrozící nebezpečí a dokázali nebo alespoň se pokusili se mu čelit. První fází výzkumu potenciálně nebezpečných kosmických projektilů je jejich hledání.

Nedávno zveřejněný přehled ukázal, že projektů zaměřených na vyhledávání NEO (Near Earth Objects ) čili asteroidů a komet směřujících do blízkosti Země pomalu přibývá, ovšem k jásání že jsme vše objevili a poznali, je ještě daleko. K 6.květnu 2000 počet doposud objevených blízkozemních asteroidů (NEA - Near Eart Asteroids) překročil první tisícovku. Dle databáze Minor Planet Center bylo dosud objeveno 77 asteroidů typu Aten, 471 asteroidů typu Apollo a 453 asteroidů typu Amor, celkem tedy 1001. Ne u všech je ovšem jejich dráha určena dostatečně spolehlivě.

Nejvýkonnějším hledačem potenciálně nebezpečných asteroidů a komet je v posledních letech bezesporu a jednoznačně projekt LINEAR - Lincoln Laboratory Near-Asteroid Research. LINEAR vpadl do planetkové astronomie jako bomba. Hlavně jeho zásluhou se v posledních pěti letech ztrojnásobil počet známých NEAs. Připadá na něj cca 70% všech objevů blízkozemních asteroidů v posledních dvou letech. LINEAR začínal s jedním 1-m dalekohledem vybaveným unikátním CCD detektorem umístěným ve White Sands v Novém Mexiku v roce 1998, od října 1999 jsou už tamtéž v provozu stejné dalekohledy, původně určené ke sledování satelitů, dva. Zkratku projektu LINEAR můžete najít nejen v přehledech objevů blízkozemních i pásových planetek, ale též v názvech více než 30 komet poprvé zaznamenaných právě tímto projektem. Vedoucím projektu je Grant Stokes.

Klasikou lovu na blízkozemní planetky je projekt Spacewatch pracující s 0,9-m dalekohledem na známém astronomickém kopci jménem Kitt Peak v Arizoně. Spacewatch byl prvním projektem hledajícím NEAs s dalekohledem vybaveným CCD kamerou a to již v osmdesátých letech, ještě v éře fotografických palomarských projektů. Patří mu prvenství v objevu blízkozemního asteroidu s CCD, prvenství v objevu komety s CCD, v automatické detekci objektů, v používání scannovací metody namísto užívání jednotlivých snímků. Spacewatch má i s poměrně malým dalekohledem udivující dosah do 21,5 magnitudy a proto mezi jeho objevy figurují nejen NEAs ale i Kentauři a transneptunická tělesa pohybující se ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Spacewatch projekt se připravuje na přesun na nově budovaný 1,8-m dalekohled. Vedoucím projektu je Robert McMillan.

V Arizoně působí i další dva projekty zaměřené na vyhledávání NEOs: LONEOS - Lowell Observatory Near Object Search se s 0,6-m Schmidtovou komorou vybavenou CCD detektorem se zaměřuje na detekci velkých NEOs. Umístěn je na Anderson Mesa Station Lowellovy observatoře a vedoucím projektu je známý planetkový odborník Edward Bowell.

CSS - Catalina Sky Survey s 0,4-m Schmidtovým dalekohledem vybaveným samozřejmě CCD je bohužel málo známým, ale velmi zajímavým a chytrým projektem, zaměřeným na hledání dosud neznámých těles ve vyšších ekliptikálních šířkách, vycházejíce z úvahy, že planetky s neobvyklými typy drah tráví velkou část své pouti po obloze daleko od ekliptiky. Catalina je vlastně následníkem ještě BSS - Bigelow Sky Survey, která na stejném principu hledala zajímavé planetky ještě fotograficky a proslavila se objevem asteroidu 1996 JA1, zatím největšího známého tělesa jehož těsný průlet kolem Země (přibližně ve vzdálenosti Měsíce) byl dosud zaznamenán . Catalina právě přechází na zdokonalený 0,7-m dalekohled. V loňském roce byla CSS dle statistik druhým nejúspěšnějším objevitelem blízkozemních asteroidů po LINEARu. Vedoucím projektu je Steve Larson.

Veteránkou hledačů NEOs je Eleanor Helin(ová), známá jako objevitelka blízkozemních asteroidů už z éry fotografických projektů na Mt. Palomaru. V roce 1996 se vrátila jako vedoucí nového hledacího projektu zaměřeného na NEO, známého pod názvem NEAT - Near Earth Asteroid Tracking. NEAT využíval 1-m GEODSS dalekohled na havajské Maui do roku 1998, poté přerušil svoji činnost a nyní, právě v těchto měsících znovu začíná pracovat na jiném a větším 1,2-m MSSS dalekohledu taktéž na Maui.

Všechny výše uvedené projekty působí ve Spojených státech amerických, které jsou skutečnou velmocí v hledání (NIKOLIV v dalším sledování) NEOs.

Čínský projekt SCAP - Schmidt CCD Asteroid Program působil na 0,6-m Schmidtově dalekohledu na stanici Xinglong Pekingské observatoře jako doplňkový program, kde bylo hledání NEOs jen vedlejším projektem. Přesto nalezl několik velmi zajímavých blízkozemních asteroidů. Loni byl jeho i tak skrovný pozorovací čas ještě výrazně omezen. Vedoucím projektu je Jin Zhu. V Asii se ovšem chystá nový projekt. V japoském Bisei se testuje 0,5-m dalekohled a do konce letošního roku má přibýt na stejném místě 1-m dalekohled určený na hledání NEO a zároveň ovšem na detekci kosmického smetí, které by mohlo ohrozit japonské satelity.

Evropský hledací projekt ODAS spojující francouzské a německé síly při pátrání po blízkozemních asteroidech s 0,9-m Schmidtem vybaveným CCD na Azurovém pobřeží u Nice byl loni ukončen a jeho účastníci si hledají jiné zaměstnání. Ani v době svého fungování však nebyl ODAS výraznou konkurencí pro ostatní projekty hledající NEOs. Vedoucími projektu byli Alan Maury a Gerhard Hahn.

Aby nám to jako Evropanům nepřišlo líto, musím podotknout, že asteroidy a komety pohybující se v blízkosti Země rozhodně nestačí jen objevit. Dále je třeba pořídit dostatečný počet přesných a vhodně časově rozložených měření pro přesný výpočet dráhy a následně pro co nejlepší výpočet pravděpodobnosti těsného přiblížení daného tělesa k Zemi. Následovat musí zároveň fyzikálních výzkum daných těles - určení rotace a tvaru tělesa, spektra a případného mineralogického složení. Právě Evropa a Austrálie, kde v současnosti nefunguje žádný velký projekt zaměřený na objevování dosud neznámých blízkozemních těles, ovšem vede v návazném astrometrickém sledování NEOs pro přesné výpočty jejich drah, a také ve vyhledávání předobjevových pozorování nově nalezených blízkozemních asteroidů na archívních snímcích. Ale to už by byla další story. Teprve s těmito znalostmi můžeme zodpovědně řešit, jak nejlépe ochránit Zemi v případě hrozící srážky s kosmickým nebezpečím v podobě asteroidu či planetky.

Jana Tichá



POČET NÁVŠTĚV

705 633 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv