STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

Hayabusa má problém

Miloš Tichý - 5. 10. 2005 | přístupy: 3950 | vytisknout článek

Vypouštět kosmické sondy k tělesům sluneční soustavě není vůbec jednoduché. Na sondy čeká na jejich cestách mnoho nebezpečí a občas může nastat i nějaký ten problém. Nyní nastaly komplikace i u sondy Hayabusa zkoumající planetku Itokawa.

Sonda Hayabusa se úspěšně dostala na výchozí orbitální dráhu u planetky Itokawa, tj. do vzdálenosti přibližně 20 kilometrů nad povrchem, v pondělí 12. září 2005, a zahájila i detailní průzkum tělesa. V rámci připravy sestupu a přistání na planetce a též pro přípravu jejího gravitačního modelu, se začal tvořit trojdimenzionální model asteroidu.

V pátek 30. září se z parkovací polohy ve vzdálenosti přibližně 20 kilometrů nad povrchem sonda Hayabusa přesunula do "domácí polohy", pouhých 6,8 kilometru nad terénem. Jak výrazný je to rozdíl nám nejlépe ozřejmý následující obrázek.

Snímek vpravo je z výšky 20 kilometrů, vlevo z nové polohy ve výšce 7 kilometrů nad povrchem. Oba snímky znázorňují pochopitelně stejnou oblast na planetce.

Nyní k již avizovaným problémům. Pro pohyb má sonda tři reakční kola (reaction wheel), prokaždou z os X, Y, Z jednu. První problém nastal již 31. července 2005, kdy vypověděl službu motor u osy X. To ještě bylo dobré, protože dva motory ještě fungovaly. Ale jen do 3. října 2005. Tehdy řídící středisko přišlo na to, že nefunguje i motor u osy Y (událost nastala 2. října ve 23:08 JST, v době, kdy sonda nebyla z Japonska pozorovatelná). Tato závada nastala v době, kdy byla sonda Hayabusa v autonomním asteroid-tracking módu. Otázkou bylo, zda budou moci pozorování dále probíhat, a jestli vypadlé motory zvládnou nahradit motory chemické (RCS), které jsou funkční. Vypadá to, že ano, a že momentálně stabilizace polohy sondy je prováděna posledním funkčním motorem na ose Z (ten se zatím tváří, že je úplně v pořádku) a dvěma motory RCS (tj. chemickými).

Zbývá otázka co s misí dál. Naštěstí detailní mapování planetky je téměř u konce. Pokud jde o navigaci, používá sonda radiovou a zde se nepředpokládají problémy. Operační tým sondy nyní zkoumá, jak ušetřit co nejvíce paliva během stabilizace sondy. Další aktivity a plány sondy budou zvěřejněny, hned jak se tyto problémy podaří dořešit. Že situace není úplně ztracená dokládá následující snímek, který byl pořízen již "jedno-kolovo-motorovém" módu, jak trefně poznamenali naši japonští kolegové.

Pokud vše nakonec bude dobré, je na polovinu října plánováno sledování a inspekce místa, vhodného pro přistání modulu Minerva.

Na listopad je plánováno testování přistání, a i dvě přistání s odběrem vzorků z povrchu planetky. Začátkem prosince by se sonda Hayabusa měla vydat na cestu zpět k Zemi, kde je plánováno přistání na červen 2007.

Pokud jde o vlastní povrch planetky, členové týmu již navrhli i tři jména pro povrchové útvary.
Muses Sea-je hladká, bezkráterová oblast planetky; MUSES-C bylo původní jméno celého projektu, pod tímto názvem sonda k planetce i odstartovala.
Uchinoura Bay- jde o potenciální kráter na povrchu planetky; jméno předtavuje název místa na ostrově Kjúšú, odkud sonda odstartovala na svou pouť.
Woomera Desert-je též potenciálním kráterem na planetce Itokawa; jméno je dle místa v Austrálii, kam by měla přistát návratová kapsle se vzorky planetky.
Samozřejmě jde momentálně o jména velice neoficiální, protože jména útvarů na tělesech schvaluje patřičná komice Mezinárodní astronomické unie, což se doposud ještě nestalo.

Zdroj: ISAS/JAXA News



POČET NÁVŠTĚV

636 568 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv