STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

Dvě momentky z historie jedné planetky

Jana Tichá - 12. 2. 2001 | přístupy: 1807 | vytisknout článek

Už více než rok máme možnost se virtuálně procházet po Erosu, první blízkozemní planetce navštívené kosmickou sondou. Včera, 12.února 2001, okoukávání Erosu dospělo k přímému doteku a na Erosu jako na první planetce vůbec přistálo těleso vyrobené lidskou rukou. Aktuální informace nás téměř hrozí zavalit. A tak se pro kontrast podívejme trochu do historie.

Planetka Eros byla pojmenována po řeckém bohu lásky, synovi Merkura a Venuše. Je pozoruhodné, že Eros coby planetka má také dva "rodiče-objevitele" a nikoliv jednoho, jak bývá obvyklé. Planetku totiž nezávisle na sobě objevili 13.srpna 1898 dva objevitelé -- Gustav Witt v Berlíně a Auguste Charlois v Nice. Charlois začínal kariéru hledače planetek jako vizuální pozorovatel, tak našel 27 planetek, ovšem větší část z jeho 99 objevů byla fotografická.

 S fotografickým hledáním planetek začal jen několik měsíců po pionýrských počátcích této metody uskutečněných v německém Heidelbergu. Na rozdíl od něho Witt je uváděn pouze jako objevitel dvou planetek, z nichž jednou je právě Eros. Eros se ovšem, ač nepovšimnut, ocitl v zorném poli dalekohledů už několik let předtím, a tak dnes známe nalezená předobjevová pozorování z Harvardské observatoře z roku 1893 a 1894.

Eros byl to první planetkou, u níž výpočet dráhy prokázal, že se jedná o těleso přibližující se k Zemi. Může se k naší planetě přiblížit až na 0,133 AU tj. necelých 20 milionů kilometrů. Ve srovnání s dnešními známými těsnými přiblíženími až do vzdálenosti Měsíce od Země to možná nevypadá tak famózně, ovšem pro astronomy na přelomu 19. a 20.století to byl pozoruhodný zjev, který jako první předvedl, že pás planetek mezi Marsem a Jupiterem není homogenním prstencem nebeských tělísek, ale složitým světem.

Jedním ze série těsných přiblížení k Zemi bylo přiblížení v roce 1931. Za této slovy známého českého astronoma Vincence Nechvíleho "památné opozice" byl Eros fotografován i v Praze dvojitým Zeissovým refraktorem Štefánikovy hvězdárny na Petříně. Článek v Říši hvězd z března 1931 tato pozorování popisuje jako sysifovskou práci, které se účastnil výkvět tehdejší české astronomie -- V. Nechvíle, V. Guth, J. Klepešta, K. Novák, E. Buchar, F. Kadavý a další, jeden u pointace dvaceti či desetiminutových expozic, další u otvírání a zavírání závěrky, další u časové služby, u přípravných map atd. (My, kteří jsme ještě fotografovali na skleněné desky si můžeme jen povzdechnout "To si ta dnešní CCD mládež ani neumí představit".)

Výsledkem bylo získání 14 snímků (některé s více expozicemi) v rozmezí od 9. do 25.ledna 1931. Eros v té době dosahoval 8. magnitudy a byl pozorován i vizuálně. Ukázku snímků jsem našla v uvedené Říši hvězd, nezjistila jsem ovšem zatím, zda pořízené snímky byly dále odborně zpracovány a data publikována. Všichni zúčastnění se v závěru těšili na další hezkou opozici Erose v roce 1938, ale to už byly v Čechách jiné starosti.

Planetka (433) Eros byla v té době ve středu zájmu odborníků po celém světě. V archivních článcích z těchto let jsem našla dokonce úvahy o tom, že změny jasnosti planetky mohou být způsobeny tím, že jde o dvojplanetku. Moderní pozorování včetně snímků pořízených sondou NEAR-Shoemaker však tuto možnost definitivně vyloučily.

Jana Tichá
Zdroj: Observatoř Kleť (převzato z IAN)



POČET NÁVŠTĚV

705 659 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv