STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

1000 PLANETEK Z KLETI

Jana Tichá - 24. 2. 2013 | přístupy: 4910 | vytisknout článek

Počet potvrzených objevů planetek z jihočeské Observatoře Kleť v celosvětovém katalogu Minor Planet Center IAU v lednu 2013 dosáhl tisícovky. Astronomové z Kleti se tak zařadili mezi dvacítku nejúspěšnějších hledačů planetek na světě.

Kolem Slunce – naší nejbližší hvězdy – krouží 8 velkých planet včetně Země. Nejsou však ve Sluneční soustavě zdaleka samy. Kolem Slunce obíhají i menší tělesa – komety a planetky. Většina planetek se nachází v prstenci mezi drahami Marsu a Jupiteru. Vzácnější typy planetek křižují dráhu Země či se naopak pohybují ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy za drahou Neptunu. Hledání planetek, měření jejich přesných pozic a výpočty jejich drah umožňuje lépe poznat Sluneční soustavu, naše nejbližší vesmírné okolí, a pochopit její vznik a vývoj. Zároveň pomůže identifikovat planetky, které hrozí srážkou se Zemí a mohly by být nebezpečné pro lidskou civilizaci.

Tisícím kleťským objevem je planetka s pořadovým číslem (350969). Astronomové na Kleti ji nalezli 27. února 2003 na snímku pořízeném 1,06-m teleskopem KLENOT. Planetka nese předběžné označení 2003 DK13. Jméno ještě nedostala, ale její objevitelé už nad ním pilně přemýšlejí. Pravděpodobně se bude vztahovat k historii Jižních Čech. Nechte se překvapit ;-)

Tisící kleťská planetka je typickým tělesem hlavního pásu planetek. Kolem Slunce oběhne za 5,28 roku po málo výstředné (e=0,18) eliptické dráze, která má jen velmi malý sklon (i=1,44 stupně) k rovině ekliptiky. Velká poloosa dráhy je 3,03 AU. Dle dosavadních odhadů dosahuje planetka velikosti 3 kilometrů. Kromě objevitelské Observatoře Kleť jí zachytili například kolegové z amerických projektů Spacewatch, LINEAR, Catalina Sky Survey, NEAT, Tenagra Observatory a též pozorovatelé na taiwanské Lu-Lin Observatory.

Trocha historie : první planetka byla na Observatoři Kleť objevena v roce 1977. Do roku 1991 jich však přibylo jen 139. Většina potvrzených objevů, celkem 860, tak přibyla až za současného vedení hvězdárny a planetkového výzkumného programu Janou Tichou od roku 1992 dosud.

Trocha statistiky : tisíc kleťských planetek bylo nalezeno za použití dvou záznamových technologií – fotografické (do 1996) a elektronické (tzv. CCD od 1994). Tisíc kleťských planetek bylo nalezeno na snímcích ze tří různých dalekohledů Observatoře Kleť – fotografické tzv. Maksutovovy komory o průměru 0,63-m (za léta 1977 až 1996 s 444 objevy), 0,57-m zrcadlového dalekohledu vybaveného CCD kamerou (od roku 1994 zatím s 451 objevy) a nejnovějšího 1,06-m teleskopu KLENOT, vybaveného moderní elektronickou CCD kamerou (od roku 2002 doposud s 105 objevy). V databázích MPC IAU byste kleťské objevy naši pod dvěma kódy - 046 a 246. Jak vidno z předchozích dat, obě technologie se po určitou dobu prolínaly. Navíc velká část fotografických objevů byla ověřena, potvrzena a dospěla k přesně určené dráze včetně následného očíslování až zásluhou kvalitní následné astrometrie s CCD v rámci našeho projektu „velkého úklidu“ kleťské planetkové databáze v 90-tých letech.

Tisíc kleťských planetek připadá na dvanáct objevitelů, přičemž někteří přispěli jen málo objevy, zatímco jiní jsou dlouholetými tahouny programu. Vůbec nejúspěšnějším je s 512 objevy a spoluobjevy astronom a vedoucí Observatoře Kleť Miloš Tichý. Jeho ve statistice následují Antonín Mrkos (275 objevů) a Jana Tichá. Za nimi následují Zdeněk Moravec, Zdeňka Vávrová, Michal Kočer, Kleť Observatory, projekt KLENOT, Ladislav Brožek, Michaela Honková, Marie Mahrová a Jaroslav Květoň.

Většina z tisíce kleťských planetek patří mezi typická tělesa hlavního pásu. Najdeme však mezi nimi i planetky ze skupiny Trojanů nazvané Mentor, Echion, Ialmenus a Thalpius, blízkozemní asteroidy Krok, Bivoj a Lugh, planetky s výstřednější dráhou (Kazi, Janapittichová) či většími sklony k rovině ekliptiky (Přemysl, Jerusalem), planetky patřící do zajímavých dynamických skupin Hungaria (například Belloves, Segoves, Teta, Chvojen) a Hilda. Z tisícovky kleťských planetek jich je zatím pojmenovaných necelá polovina. Jména planetek by vydala na samostatný článek.

Astronomové na jihočeské Observatoři Kleť se v posledních letech věnují především sledování asteroidů a komet s neobvyklými typy drah. To představuje zejména blízkozemní asteroidy a transneptunická tělesa. Významnou rolí Kleti v mezinárodní vědecké spolupráci je právě ověřování a potvrzování objevů dosud neznámých blízkozemních těles a zpřesňování jejich drah. Objevy dosud neznámých planetek na snímcích vybraných polí hvězdné oblohy jsou vlastně bonusem tohoto základního programu. Hlavním dalekohledem Observatoře Kleť je teleskop KLENOT o průměru zrcadla 1,06 metru, v současnosti nejmodernější a druhý největší dalekohled v České republice. Výzkumný tým KLENOTu tvoří v současnosti Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková. Observatoř Kleť je pobočkou Hvězdárny a planetária České Budějovice a celá profesionální astronomická instituce je zřizována Jihočeským krajem.



POČET NÁVŠTĚV

636 363 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv