STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

PanSTARRS

Jana Tichá - 27. 5. 2007 | přístupy: 4311 | vytisknout článek

Novým cílem NASA, stanoveným v roce 2005 a letos rozpracovaným, je najít, sledovat, katalogizovat a poznat fyzikální charakteristiky blízkozemních těles (NEO) až do průměru 140 metrů, 90 procent z nich do 15 let. Dosavadním cílem bylo zinventarizovat tělesa do průměru jeden kilometr. Tento úkol však bude možné splnit jen pokud se síť dosavadních hledacích projektů rozšíří o výkonnější pozemní systémy. Dva výkonnější hledací systémy se už v USA připravují - LSST a PanSTARRS.

Téměř magická zkratka PanSTARRS znamená the Panoramic Survey Telescope & Rapid Response System, čili česky něco jako Panoramatický přehlídkový teleskop a systém rychlé reakce. Jedná se o nový design pro snímkování oblohy s velkým zorným polem vyvinutý na astronomickém institutu University of Hawaii.

Systém PanSTARRS bude chytře využívat teleskopy s poměrně malým průměrem zrcadla, tedy malým z hlediska obřích 8 až 10 m dalekohledů, a obří digitální (CCD) kamery. Celý PanSTARRS by tak měl být schopen několikrát za lunaci (tedy pro ne-astronomy za měsíc) pročesat celou z daného místa viditelnou část oblohy.

Čtyři teleskopy, každý o průměru hlavního zrcadla 1,8-metru budou stejně výkonné jako dalekohled o průměru 3,6-m. Tou hlavní novinkou budou CCD kamery. PanSTARRS bude mít největší dosud vyrobené digitální kamery na světě, každou s 1,4 miliardy pixelů. CCD kameru bude tvořit 64 x 64 CCD o rozměrech 600 x 600 pixelů, takže výsledná snímací plocha kamery bude 40 cm2. Zorné pole celého systému je 7 stupňů. To vše s dosahem do 24 magnitudy (na 30ti sekundové expozici), tedy s možností pozorovat tělesa až stokrát slabší než je dosud pro hledací programy jako LINEAR či LONEOS obvyklé.

Neoddělitelnou součástí projektu PanSTARRS je výkonný počítačový systém (hardware i software) pro řízení, zpracování dat, jejich analýzu a tvorbu a správu databází (čili to co musí mít každý solidní projekt - astronomická observatoř, to už dávno není jen dalekohled :-). Náročnost zpracování dat bude obrovská, a to nejen pokud jde o vyhodnocování snímků, ale i o to, co s nalezený tělesy - identifikace známých těles, výpočty drah dosud neznámých planetek a komet. Vzhledem k dosahu dalekohledů PanSTARRS na slabé obejkty bude daleko obtížnější získat následná astrometrická i fotometrická pozorování.

Pro práci v projektu PanSTARRS bylo založeno konsorcium, sdružující vědce z USA, Velké Británie, Německa a Tajwanu. Kromě University of Hawaii sdružuje například Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, John Hopkins University, německý Max Planc Institut a několik britských univerzit.

Jedním z hlavních cílů projektu PanSTARRS by měla být obrazně řečeno inventura malých těles sluneční soustavy. Pro to bude určeno cc. 30% pozorovacího času. Systém PanSTARRS by měl objevit v podstatě všechny NEO o průměru větším než 1 kilometr, cc. 90% NEO do průměru 300 metrů, a další ještě slabší, celkem až 100 000 NEo (nyní jich je známo 5000), několik stovek komet, 1000 Kentaurů, sto tisíc Trojanů, miliony planetek hlavního pásu. PanSTARRS by tak měl představovat revoluci ve výzkumu sluneční soustavy.

PanSTARRS však nebude sloužit zdaleka jen výzkumu sluneční soustavy, bude výkonným nástrojem i pro astronomii stelární a galaktickou, i pro kosmologii. Soustředit by se měl například na supernovy, aktivní galaktická jádra či zdroje gamma záření.

Teď realita. První světlo první jednotky PanSTARRS PS1 bylo v červnu 2006 a její slavnostní inaugurace proběhla skoro před rokem - 30.června 2006. Umístěna je v jižní ze dvou kopulí bývalého LURE teleskopu na vrcholku Mt. Haleakala na havajském ostrově Maui. K pozorování by měla být podle původního plánu připravena nyní, někdy v květnu/červnu 2007. Další jednotky PS2 až PS4 by měly být vybudovány postupně, v letech 2007 až 2009, celý systém by měl být v provozu v letech 2010 až 2020. Otázkou číslo jedna jsou jako vždy finanční zdroje. Dohady jsou však i mezi astronomy. Stejně jako PS1, i pro ostatní jednotky PanSTARRS se uvažuje z důvodu úspor o jejich umístěný do stávajích kopulí výměnou za dosud některé používané dalekohledy. Ti kdož pro své výzkumy používají stávající přístroje pochopitelně protestují. Protestuje i několik skupin místních obyvatel Havajských ostrovů. Někteří nechtějí další výstavbu na vrcholech havajských hor z hlediska ochrany přírody, další z hlediska ochrany posvátných míst původních obyvatel Havaje a dalším vadí napojení projektu na Air Force a toho, že celý systém by mohl být vyžíván místo na hledání planetek na sledování (cizích) umělých družic. (na druhou stranu spojení s armádou je vyčítáno výzkumům NEO v USA snad od samého počátku a týká se jak projektu LINEAR, tak NEAT). Prostě postavit nový dalekohled či jejich soustavu není vůbec jednoduché, nikde a nikdy.

Jste také zvědaví na skutečné výsledky projektu PanSTARRS?



POČET NÁVŠTĚV

679 983 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv