STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

O ASTEROIDECH V TOKIU, PŘÍPADNĚ NAD TOKIEM - 1.

Jana Tichá - 23. 8. 2017 | přístupy: 212 | vytisknout článek

(1. část - TEN DĚLÁ TO A TEN ZAS TOHLE)

Víme, že ve Sluneční soustavě existuje populace asteroidů a komet, které se mohou přiblížit k dráze Země, a to velmi těsně, či se přímo se Zemí střetnout (NEO - Near Earth Objects). Tyto blízkozemní asteroidy jsou různě velké, různého složení a dosud neznáme zdaleka všechny. Asteroid mířící po kolizní dráze k Zemi se může objevit za desítky let nebo již zítra. Pravděpodobnost srážky je sice velmi malá, ale rozhodně není nulová. Co pak budeme dělat?

Jaká je či bude práce astronomů, fyziků, geologů, expertů na kosmickou techniku, jaderných i laserových expertů, ale též právníků, novinářů a politiků?

Všem těmto tématům se dlouhodobě věnuje mezioborová Planetary Defence Conference (PDC), pořádaná International Academy of Astronautics. PDS se v posledních letech stala mojí nejoblíbenější konferencí. Od ročníku k ročníku je znát rozvoj, účastníci jsou aktivní a jde jim (nám) o věc. Nové poznatky otevírají nové otázky a účastníci hledají nová řešení. Letošní už pátá Planetary Defense Conference se odehrála v Tokiu pod názvem "Gathering for impact", což lze přeložit jako "Připravujme se společně na (možnou) srážku s asteroidem." Jak se připravují odborníci v různých zemích?

V USA mají záštitu v novém presidentském vyhlášení (act), který zajišťuje větší podporu výzkumu v oblasti blízkozemních asteroidů i v oblasti civilní ochrany. Dle náhledů kolegů nová administrativa prezidenta Trumpa v nastoupeném trendu pokračuje, což ukazuje její vstřícnost vůči NASA. V NASA byla vytvořena US Planetary Defense Coordination Office. Pokud jde o jednotlivé hledací projekty, na havajský Pan-STARRS od roku 2014 připadá více než polovina ze všech nově nalézaných komet včetně komet blízkozemních. Chystají druhý teleskop PS-2. Catalina Sky Survey v Arizoně disponuje již třemi dalekohledy a data z CSS byla použita pro výpočet dráhy 98% známých asteroidů.

PanSTARRS

Za Evropu vystoupila hlavně Evropská kosmická agentura ESA, která v rámci svého programu ESA-SSA-NEO koordinuje, spojuje a zastřešuje evropské aktivity v oboru. Plán do roku 2020 zahrnuje sledování NEO pozemními teleskopy, výčty drah a těsných přiblížení, rozšiřování činností koordinačního centra NEOCC na ESA/ESRIN institutu a vybudování evropského hledacího teleskopu s optikou inspirovanou složeným okem hmyzu (Fly Eye Telescope). BTW, právě součastí ESA-SSA-NEO je od roku 2014 za ČR Observatoř Kleť.

ESA a Klet

Z Ruska namísto sovětsky vypadajících soudruhů přiletěli odborníci moderního stylu s rozsáhlými znalostmi a od astropolitických projevů přešli k zajímavým iniciativám. Ruská federace chystá národní strategii proti NEOs, provozuje hledací pozorovací sítě ISON (viz známá kometa ISON) a MASTER, vrací se k radarovým pozorováním asteroidů (radioteleskop Svetloe u Sankt Peterburgu, případně Jevpatoria). Zaujal mne také myšlenka "bank of consequences" - banka možných následků při střetu Země s různě velkým asteroidem, při jeho dopadu do různých geologických oblastí pod různými úhly dopadu atd. až po kvalifikovaný odhad škod na různé důležité infrastruktuře v místě impaktu. Spolupodílet se na "bank of impact consequences" bude řada vědců a inženýrů mnoha různých oborů. Částečně mohla mít na probuzení zájmu o blízkozemní asteroidy v Rusku vliv exploze superbolidu Čeljabinsk v únoru 2013. I bez čeljabinské události má výzkum planetek a komet v Rusku/SSSR tradici trvající mnoho desítek let. Zároveň by nebylo chytré velkou a významnou zemi s rozvinutou kosmickou a jadernou technologií při planetary defense opomíjet.

Japonští odborníci přestavili japonskou kosmickou agenturu JAXA a její výsledky, zejména obě kosmické mise Hayabusa s odběrem materiálu z povrchu blízkozemního asteroidu. Zatímco první Hayabusa se již s materiálem z asteroidu Itokawa vrátila, druhá Hayabusa už míří k dalšímu asteroidu Ryugu a JAXA uvažuje o třetí Hayabuse kněkterému z Jupiterových Trójanů. Japonsko je prostě přes všechny přírodní i lidské katastrofy, které ho zasáhly, zemí nezdolných lidí.

Otázkám spojeným s možným nebezpečím hrozícím ze srážky Země s asteroidem se věnuje též Organizace spojených národů a to hlavně prostřednictvím kanceláře OSN pro záležitosti kosmického prostoru sídlící ve Vídni a dvou mezinárodních komisí. IAWN má za úkol případné informování členských zemí OSN o případném impaktu (tedy nikoliv prezident USA jako ve filmu "Drtivý dopad"), zatímco SMPAG komise se bude věnuje koordinaci případných aktivit v kosmu, včetně mezinárodně-právních otázek ("legal issues").

OSN

"Legal issues" aneb co říká mezinárodní právo a smlouvy k možnosti střetu Země s blízkozemním asteroidem a obranou proti hrozící katastrofě? Připadá vám to jako absurdní či legrační problém? Není to tak. Doposud žádný mezinárodně platný zákon či úmluva nebyl přijat s ohledem na nebezpečí hrozící od asteroidů. Měli bychom ovšem být připraveni dříve než tato situace nastane a posoudit nyní platné mezinárodní právo též z hlediska ochrany Země před potenciálně nebezpečnými asteroidy. Jde například o stále platný zákaz umisťování jaderných zbraní v kosmu, o odpovědnost za následky neúspěšného startu mise za odvrácení střetu s asteroidem, o postavení soukromých společností a nevládních organizací v této oblasti, o to, zda s vysláním mise na změnu dráhy asteroidu budou muset souhlasit všechny dotčené země atd.

Existence globální hrozby střetu Země s asteroidem nabízí a zároveň vyžaduje globální spojené celosvětové úsilí a spolupráci. Původně základní astronomický výzkum se oborem

potenciálně nebezpečných asteroidů se nyní dotýká mezinárodní politiky, diplomacie a rozhodování. Zároveň otevírá mnohé otázky etické. V „malém“ rozměru tuto spolupráci zvládaly a zvládají státy s rozdílnými politickými postoji - viz třeba Mezinárodní kosmická stanice ISS a vztahy USA-Rusko. Zda to zvládnou/zvládneme též ve „velkém“ a ve skutečně globálním rozsahu dříve než nějaký skutečně nebezpečný asteroid přiletí zůstává otázkou stále otevřenou...

pocty NEO

Součástí Planetary Defense Conference bylo již potřetí moderované cvičení na téma, co kdo bude dělat, až některá z přehlídek oblohy objeví asteroid na kolizní dráze k Zemi. Pečlivě připravený HYPOTETICKÝ úvodní scénář představil fiktivní 270-metrové dvoj-těleso mířící k Zemi, jenž, pokud nic neuděláme, exploduje za deset let nad Tokiem a vyvržený materiál dosáhne až do výšky oběžné dráhy ISS. Pokud se snaha o odklonění tělesa z kolizní dráhy s pomocí kinetického impaktoru či gravitačních traktorů  povede pouze částečně, asteroid dopadne do oceánu východně od Japonska a Tokio a okolí zasáhne velká tsunami. Co byste dělali? Vynesení a použití jaderné nálože v kosmu je určitě otevřením Pandořiny skříňky a jasně odporuje mezinárodním úmluvám. Máme si přesto (my "lidstvo") ponechat užití jaderné nálože v kosmu jako poslední možnost ochrany/obrany před nebezpečným asteroidem? Pokud už nic jiného nebude zbývat?


P.S. Protože článek se v tomto bodě začíná svou délkou stávat „románem“, využiji teď triku televizních scénáristů a pozvu vás na pokračování příště pod názvem EXERCISE ONLY.

jak na to

Kde nejlépe přežít střet Země s asteroidem? Na Měsíci! aneb „některé věci jsou tak vážné, že se o nich dá mluvit pouze žertem“.



POČET NÁVŠTĚV

593 022 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv