STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

David a goliáš (aneb 1999 KW4 podruhé)

Jiří Dušek - 7. 6. 2001 | přístupy: 1525 | vytisknout článek

Nejbližší okolí Země navštívila blízkozemní planetka 1999 KW4. Prolétla, zazářila, už je zase pryč. Jaké poselství po ní zůstalo?

 Asteroid 1999 KW4 patří mezi elitní třídu těles typu Aten: Kolem Slunce oběhne za rekordních 188 dní, navíc se přibližuje těsně k dráze naší Země. K poslední takové události došlo na sklonku května, kdy obě tělesa dělila jenom 4,8 milionu kilometru. Tedy zhruba třináctkrát dál než je Měsíc. Tehdy byla planetka viditelná i relativně malými, amatérům běžně dostupnými dalekohledy.

Průlet 1999 KW4 však astronomové využili k důkladné radarové prohlídce. Už od léta minulého roku totiž díky pozorování Petra Pravce a Lenky Šarounové z Ondřejova existovala domněnka, že jde o dvě tělesa. Čeští hvězdáři totiž odhalili zvláštní, nepravidelné změny jasnosti o amplitudě 0,1 až 0,2 magnitudy. I když šlo o náznak, že kolem většího tělesa putuje nějaké menší, k definitivnímu potvrzení byla nezbytná další pozorování.

Snímek pohybu planetky 1999 KW4. Foto: Observatoř Kleť

Ta se podařilo sehnat pomocí radaru NASA v kalifornské Mojavské poušti, kombinované s observatoří Arecibo v Portoriku. Na základě pořízených odrazů chytře sestavených rádiových pulsů se ukázalo, že se skutečně kolem většího tělesa pohybuje nějakém menší.

"Tento systém je třetím případem podvojného blízkozemního tělesa studovaného naším radarem," komentoval úlovek dr. Steven Ostro z Jet Propulsion Laboratory. "Poprvé jsme ho však dokázali sledovat po celý jeden oběh."

Radar v Goldstone byl schopen 1999 KW4 pozorovat po celý týden devět hodin denně. Spolu s radioteleskopem v Arecibo tak získali řadu velmi hezkých "záběr". "1999 KW4 je klasifikován jako potenciálně nebezpečné těleso, které by se mohlo v budoucno střetnout se Zemí. Radarová pozorování však ukázala, s přesností na patnáct metrů, že k takové události nedojde nejméně v následujícím tisíciletí."

Větší těleso 1999 KW4 je přibližně kulové o průměru 1,2 kilometru, menší je naopak nepravidelné a zhruba třetinové velikosti. Kolem dokola oběhne, alespoň to naznačují první rozbory záběrů, za šestnáct hodin.

"1999 KW4 je jeden z mála případů planetek, které na své cestě kříží dráhu Merkuru, Venuše i Země," dodal Lance Bemmer. "Rovina její dráhy je vůči ekliptice značně skloněná, podobně jako v případě komet. Dost možná se tedy jedná o vyhaslé kometární jádro." Podvojnost skýtá ještě jednu velkou výhodu: Umožní hvězdářům odhadnout hmotnost a hustotu obou částí. U osamocené planetky je jedinou možností návštěva umělé družice.

"Tato informace je pro nás klíčem k souvislosti mezi meteority, blízkozemními tělesy, planetkami z oblasti mezi Marsem a Jupiterem i kometami," uzavřel -- dočasně -- tento příběh Jean Luc Margot.

Jiří Dušek
Zdroj: Sky and Telescope, JPL News (převzato z IAN)



POČET NÁVŠTĚV

421 959 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv