STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

Chladnější Pluto

Miloš Tichý - 4. 1. 2006 | přístupy: 4736 | vytisknout článek

Merkur je vařící, Mars je studený, Země je tak akorát. Pokud jde o teploty na planetách, je smysluplné, že čím dále od Slunce, tím je planeta chladnější. Ale co s Plutem? Vypadá to, že je dokonce chladnější, než by mělo být.

Jsou i teorie, že Pluto může být uprchlíkem z Kuiperova pásu (s tím ale nemohu souhlasit, Pluto je dle mého názoru ŘÁDNÝM ČLENEM Kuiperova pásu, a patří v něm k těm větším tělesům - již není největší, větším je objekt 2003 UB313). Skutečností zůstává, že, díky nízkým teplotám, může nést Pluto (a možná i jeho největší měsíc Charon) informace o formování sluneční soustavy (nejen planet, jak říká originální tiskové prohlášení CfA - osobně Pluto za planetu již od roku 1992 nepovažuji). Též nelze souhlasit s presentovanou informací, že jako "dvojplaneta" jsou unikem v Kuiperově pásu - dvojitých těles zde již bylo objeveno poměrně dost. Záhadou mírně zůstává vznik takovýchto dvojsoustav, ale i toto se, doufám, brzy podaří vyzkoumat.

Jen pro doplnění. Pluto obíhá kolem Slunce po poměrně výstředné elipse, s přísluním ve vzdálenosti 30 astronomických jednotek AU (tj. cca 4.5 miliardy kilometrů) a odsluním 50 AU (tj. 7.5 miliardy kilometrů). Z tohoto důvodu teplota na Plutu velmi kolísá. Se zvětšující se vzdáleností od Slunce jeho řídká atmosféra vymrzá a padá tak na povrch tělesa jako místní sníh.


Umělecké ztvárnění Pluta s Charonem - pohled z nově objeveného měsíčku
Autor: David A. Aguilar (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)

Pozorování Pluta, prováděná největšími dalekohledy jako je havajský Keck či Hubblův kosmický dalekohled, vedla k závěru, že jeho povrch je chladnější, než se očekávalo. Nevýhodou je, že žádný z přístrojů není zatím schopen měřít přímouu termoemisi jen z Pluta (tj. bez Charonu), protože tento jeho největší měsíc se od něj nevzdálí dále než na 0.9 úhlové vteřiny (tuto vzdálenost američani přirovnávají k tloušťce tužky na vzdálenost 30 mil, tj. cca. 50 kilometrů - ale nevím, jak tlusté tužky v americe jsou). Nadto se nedalo přesně určit, zda je chladnější Pluto nebo Charon.

Informace o nemožnosti přímých měření je ale minulostí. První přímá měření Pluta a Charona provedli smithsonianští astrononové na Havaji. Použili k tomu radioteleskop Submillimeter Array (SMA) na Mauna Kea. Současně bylo měřeno tepelné záření obou těles a porovnáním zjistili, že Pluto nejen je chladnější, než se očekávalo, ale je dokonce chladnější než Charon.

Autoři studie označili Pluto jako příklad anti-skleníkového efektu (skleníkový efekt se ve sluneční soustavě vyskytuje nejen na Zemi ale i na Venuši), přírodní to záhadu.

Během pozorování byla používána, kvůli dosažení co nejlepšího rozlišení, co největší/nejdelší konfigurace použité soustavy, aby se opravdu dala rozlišit povrchová teplota Pluta i Charona.

Výsledná naměřená povrchová teplota Pluta byla určena na 43 K (tj. - 230 stupňů Celsia), kdežto teplota povrchu Charona na 53 K (tj. - 220 stupňů Celsia), což odpovídalo teplotě teoreticky předpokládané (otázkou je, zda u Pluta nemohla býti měřena teplota sice řídké, ale přece jen atmosféry).

To podporuje i současně přijímaný model Pluta, kde existuje rovnováha mezi ledovým povrchem a slabou řídkou atmosférou, tvořenou převážně dusíkem, tj. nejen dopadajícím slunečním zářením. Energie záření, dopadající na povrch Pluta od Slunce, je částečně "používána" na přeměnu dusíkového ledu na dusíkový plyn, a nikoliv celá na ohřev povrchu tělesa.

Více nejen o Pluto ale o celém Kuiperově páse se snad dovíme díky sondě New Horizons Pluto-Kuiper Belt, jejíž start je naplánován na 17. ledna 2006. Pokud se tak stane, měla by kolem Pluta prolétnout v červenci 2015.

Zdroj: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
Komentáře: Miloš Tichý (Observatoř Kleť & Projekt KLENOT)



POČET NÁVŠTĚV

682 559 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv