STRÁNKY PROVOZUJE OBSERVATOŘ KLEŤ

ČESKO & SLOVENSKO NA OBLOZE II

Jana Tichá - 1. 10. 1997 | přístupy: 13885 | vytisknout článek

Tři roky ve vývoji vesmíru jsou méně než okamžik. Tři roky ve vývoji sluneční soustavy se už mohou stát příležitostí ke studiu mnoha zajímavých objektů, například dvou velmi jasných komet Hyakutake a Hale-Bopp, několikasetmetrového asteroidu 1996 JA1 v těsné blízkosti Země, či prvního transneptunického tělesa na velmi výstřední dráze – objektu 1996 TL66, tak jako tři roky, které uplynuly od dokončení prvního z článků Česko a Slovensko na obloze (J. Tichá, Astronomická ročenka 1996, str. 234-244, Hurbanovo). Za tu dobu byly určeny spolehlivé dráhy více než tisícům planetek a více než tisícovka jich byla pojmenována. Mezi novými jmény se opět objevila jména česká i slovenská. Právě jim je věnován tento text.

Česká či Slovenská pojmenování se v katalogu planetek objevují v zásadě dvěma způsoby. Buď si je vybrali naši astronomové pro některé ze svých objevů, nebo jsou výsledkem zahraničního zájmu o naši zemi a naši astronomii. Absolutní skupinu v první skupině tvoří planetky objevené na jihočeské Observatoři Kleť. Koneckonců kleťská planetka (6221) Ducentesima dostala v roce 1996 latinské jméno ve smyslu „dvoustá“ nejen jako reminiscenci na názvy planetek z minulého století, ale hlavně proto, že jde o dvoustý potvrzený objev Observatoře Kleť. Od té doby ovšem kleťských planetek se spolehlivě určenou dráhou přibylo, hlavně díky projektu hledání a následné astrometrie s využitím fotografické i CCD techniky J. Tiché, M. Tichého a Z. Moravce zahrnujícím jak nové objevy tak znovuvyhledání na Kleti dříve zaznamenaných a poté nesledovaných těles. Ke konci roku 1997 najdeme Observatoř Kleť ve statistice Mezinárodní astronomické unie s 327 potvrzenými objevy šestou na světě. Následkem toho přibývá i českých jmen planetek, neboť současnému kleťskému týmu připadla nejen čest pojmenovat nové objevy, ale i úkol křtít znovunalezená tělesa, u nichž jsou uváděni dřívější pozorovatelé. To se týká hlavně objevů zesnulého A. Mrkose (AM) a L. Božka (LB).

Planetka (2199) Kleť putuje vesmírem už dlouho, takže nyní došlo i na jména městeček a vesnic v Podkletí: (4249) Křemže (AM), (4277) Holubov (AM), (4287) Třísov (AM) proslulý keltským oppidem, (4408) Zlatá Koruna (AM) s gotickým klášterem a (4610) Kájov (AM) známý jako mariánské poutní místo. Planetka (6802) Černovice připomíná městečko na Táborsku, kde trávil svá školní léta její objevitel Miloš Tichý (MT). (6801) Střekov je součástí Ústí nad Labem s výraznou dominantou hradu a svá školní léta zde prožil další kleťský lovec planetek Zdeněk Moravec (ZM). Sem patří i planetka (7493) Hirzo. Po středověkém šlechtici a tzv. lokátorovi královského města České Budějovice ji nazvala její objevitelka a českobudějovická rodačka a patriotka Jana Tichá (JT). Hirzo na králův příkaz v roce 1265 vytyčil dodnes zachovalý půdorys Českých Budějovic a dal by se tedy považovat i za prvního zdejšího geodeta. Podobně založil i další královská města a pohřben je ve Zlaté Koruně. K místním jménům lze přiřadit i (7498) Blaník (ZM), středočeský kopec spojený s pověstí o blanických rytířích, kteří vyjedou z hory až bude české zemi nejhůř, planetku (4054) Turnov (AM) podle města proslulého polodrahokamy i optickou výrobou a planetku (4018) Bratislava (AM). Planetku (7204) Ondřejov zaznamenal jako vedlejší produkt svého fotometrického programu na Astrometrickém ústavu v Ondřejově u Prahy Petr Pravec a je to vůbec první planetka objevená tamtéž. Asteroid (4573) Piešťany objevil slovenský pozorovatel Milan Antal v polské Piwnici a pojmenoval po lázeňském městě a svém domově.

Zřejmě historicky nejstarším astronomem v tomto přehledu bude Jan Ondřejův zvaný Šindel žijící v Praze na přelomu 14. a 15. století. Planetka (3847) Šindel (AM) připomíná hlavně jeho návrh astronomické části unikátního Pražského orloje. O století mladší je Václav Fabri z Budějovic, rektor university v Lipsku, autor kalendářů i učebnic, a nejstarší známý českobudějovický astronom. (5221) Fabribudweis (LB) má název vytvořen z latinské verze jeho jména. Na rozdíl od málo známého českobudějovického rodáka Fabriho planetka (3791) Marci (AM) připomíná vynikajícího přírodovědce z doby třicetileté války Jana Marka Marciho z Kronlandu, přezdívaného občas českým Newtonem. K nim logicky patří (3827) Zdeněkhorský (AM), planetka připomínající dílo českého historika středověké astronomie Zdeňka Horského. (3727) Maxhell (AM) nese jméno astronoma 18. století Maximiliana Hella. (3979) Brorsen (AM) se jmenuje po dánském astronomovi, objeviteli komet působícím v minulém století i ve východočeském Žamberku. Podobně je zmíněn v předchozím článku Česko a Slovensko na oblohe II. alebo o kométach a ľuďoch (J. Tichá, Astronomická ročenka 1998, str. 240-251, Hurbanovo). Zakladatelem astronomického ústavu české části University Karlovy byl před více než sto lety August (6586) Sezdler (AM). Pro Seydlera vybrala J. Tichá planetku s předběžným označením obsahujícím zkratku názvu University Karlovy 1984 UK1 a citaci připravila spolu s Martinem Šolcem, ředitelem Astronomického ústavu University Karlovy, stejně jako u několika dalších planetek nesoucích jména z historie astronomie v Praze. Milan Rostislav Štefánik je uveden v citaci k planetce (3571) Milanštefánik (AM) jako astronom, z historického pohledu byly však zřejmě významnější jeho aktivity diplomatické a politické, vedoucí ke vzniku samostatného Československa. Jako politik a voják by však na planetku neměl nárok. Se Štefánikem jsme doputovali do našeho století. (3550) Link (AM) připomíná českého astronoma Františka Linka, věnujícího se hlavně sluneční fyzice a studiu vysoké atmosféry Země. Asteroid (3636) Pajdušáková (AM) pak Ludmilu Pajdušákovou objevitelku několika komet, dlouholetou ředitelku Astronomického ústavu SAV a první z manželek objevitele planetky A. Mrkose. (3715) Štohl (AM) slovenského astronoma známého studiem meteorických rojů Jána Štohla.

Dva významní čeští astronomové obdrželi jako originální dárek k sedmdesátinám kleťské planetky (6076) Plavec (LB) a (6426) Vanýsek (MT). Mirek J. Plavec se na Ondřejově, a později jako profesor University of California v Los Angeles, zabývá těsnými dvojhvězdami. Jméno Plavec navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec, kteří pozorovali tuto planetku na Kleti v opozici 1994 potřebné pro její očíslování. Vladimír Vanýsek se věnoval fyzice a chemii komet a na Universitě Karlově v Praze vychoval několik generací českých astronomů. K šedesátinám dostal planetku astronom a nejlepší český popularizátor astronomie Jiří Grygar, který otevřel okna vesmíru dokořán miliónům televizních diváků. Planetka (3336) Grygar je objevem Luboše Kohoutka, českého astronoma působícího v Hamburku, mimochodem Grygarova spolužáka z pražské university. Planetku (6717) Antal pokřtil po slovenském pozorovateli komet a planetek Milanu Antalovi F. Borngen, který ji objevil spolu s L.D. Schmadelem v německém Tautenburgu. Eleanor Helinová pojmenovala jednu z mnoha svých palomarských planetek (4790) Petrpravec po astronomovi, který se na Astronomickém ústavu v Ondřejově podílí na fotometrii planetek. (6311) Porubčan připomíná slovenského astronoma zabývajícího se meteorickými roji Vladimíra Porubčana. Tuto planetku sice objevil Henry E. Holt na americkém Mt. Palomaru, jméno však navrhl švédský astronom Hans Rickman.

Na závěr odstavce o planetkách pojmenovaných po astronomech se sluší uvést planetku (5768) Pittich. Eduard M. Pittich se věnuje hlavně studiu dynamiky komet, podílel se na vybudování observatoře na Modre, a širší astronomické obci je znám též jako sestavovatel Astronomické ročenky SÚH Hurbanovo, kterou právě držíte v rukou. Jeho planetku nalezl Edward Bowell na arizonské Mesa Station Lowellovy observatoře, na pojmenování se stejně jako v předchozím případě podílel H. Rickman. A jako post scriptum k tomuto odstavci ještě jedna planetka. (5757) Tichá dostala jméno autorky tohoto článku Jany Tiché. Planetku objevili C.U. Ceco a A.R. Klemola na argentinské observatoři El Leoncito. Citace připomíná její podíl na hledání a následné astrometrii planetek na Kleti stejně jako modernizaci této observatoře a zahájení přesných CCD pozorování tamtéž.

K astronomii patří i astronomické časopisy. Planetka (4090) Říšehvězd (AM) připomíná více než tři čtvrtiny století vycházející populární astronomický časopis Říše hvězd. Pro zajímavost lze podotknout, že to je zatím jediná planetka jejíž jméno začíná speciálním českým písmenem „ř“. (3645) Fabiny (AM) pak Tatianu Fabiny, která byla asi nejlepší šéfredaktorkou slovenského astronomického časopisu Kozmos.

V názvu planetky (5250) Jas (AM) se skrývají iniciály Jihočeské astrometrické společnosti, založené 1928 v Českých Budějovicích. Jméno jí navrhl Miloš Tichý na počest těch členů Jas, kteří ve třicátých letech začali budovat českobudějovickou hvězdárnu a inspirovali i stavbu hvězdárny na vrcholu Kleti.

Mezi kleťskými planetkami lze najít i Lásku. Ve strohých astronomických katalozích se vyjímá trochu zvláštně, ve skutečnosti ovšem planetka (7441) Láska připomíná českého astronoma a geofyzika Václava Lásku, profesora University Karlovy. Je společným objevem J. Tiché a M. Tichého a zároveň první kleťskou očíslovanou planetkou, Jež byla nalezena nikoliv fotograficky, ale na CCD snímku. Přibyl další matematik Vojtěch (4023) Jarník (LB), jehož vynikající učebnice integrálního a diferenciálního počtu používá už několikátá generace matematiků, fyziků a astronomů. Další fyzikální planetkou je (4190) Kvasnica (LB) dle Jozefa Kvasnici, profesora University Karlovy, známého pracemi v teoretické fyzice a nezapomenutelného svými přednáškami pro studenty. Tato dvě jména navrhli Z. Moravec a M. Tichý, zřejmě v upomínku na studentská léta.

Od astronomie je poměrně blízko k optice, a tak mezi planetky přibyl (3716) Petzval (AM) dle Jozefa M. Petzvala, vynálezce světelného fotografického objektivu a (3490) Šolc (AM) dle českého optika Ivana Šolce, autora monochromatického interferenčního filtru pro studium slunečních protuberancí. Vynikajícím českým přírodovědcem, lékařem a představitelem národního obrození první poloviny 19. století Jan Evangelista Purkyně. Přispěl k formulaci buněčné teorie, vysvětlení různých zrakových fenoménů i odbornému českému názvosloví. Jeho planetkou je (3701) Purkyně (AM). František Josef Gerstner sice začal svou dráhu jako astronom, ale později přešel k mechanice a technickým vědám. Proslul jako projektant koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. V budování této první železnice na evropském kontinentě pokračoval jeho syn František Antonín. Oběma je věnována planetka (3887) Gerstner (AM). Mimochodem, trasa koněspřežné dráhy opouštěla Budějovice jen nedaleko od nynější českobudějovické hvězdárny. (3949) Mach nese jméno Ernsta Macha, rakouského fyzika a filozofa působícího část své kariéry v Praze na přelomu století. Známy jsou jeho výzkumy nadzvukového pohybu včetně známého Machova čísla. Z dalších přírodních věd k chemii patří asteroid (3993) Šorm (AM) dle organického chemika Františka Šorma, a k technice (3981) Stodola (AM) dle slovenského technika působícího v Curychu Aurela Stodoly.

Vedle vědeckých osobností se mezi jmény planetek nacházejí i umělci. (4369) Seifert (LB) upomíná na českého básníka Jaroslava Seiferta, nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984. Jednu ze svých básnických sbírek nazval Halleyova kometa a i v dalších se dotýká nikdy nekončící lidské touhy po lásce, srovnatelné snad jen s nekonečností vesmíru. Také planetka (3980) Hviezdoslav (AM) nese jméno básníka, a to slovenského Pavla Országa Hviezdoslava. Další dvě tělesa připomínají české operní pěvkyně. (6583) Destinn (AM) podle Emy Destinnové, hvězdy Metropolitní opery na počátku dvacátého století, a (5897) Novotná (AM) podle Jarmily Novotné, která působila tamtéž jako sólistka od třicátých do padesátých let. Pro božskou Emu byl z mnoha nepojmenovaných kleťských objevů vybrán ten, jejíž předběžné označení 1984 DE obsahuje její iniciály. Jako operní diva byla ženou velkého světa, podzim svého života však strávila v Jižních Čechách. Pro Jarmilu Novotnou, do jejíhož života i operní kariéry zasáhly několikrát dějinné zvraty v Evropě, aby přesto dosáhla vynikajících úspěchů a ocenění ve spojených státech, byla Ema Destinnová jednou z učitelek. Planetka (2418) Voskovec – Werich L. Kohoutka připomíná už jiné múzy – Osvobozené divadlo Jiřího Voskovce a Jana Wericha. S uměním souvisí i (4146) Rudolfinum, které jako sídlo České filharmonie a výstavních sálů doplňuje trojici významných českých budov, tj. Karolinum a Klementinum mezi planetkami L. Brožka. Umění a umělci se mnohdy neobešli bez mecenášů. Úspěšným českým podnikatelem první poloviny 19. století, mužem české průmyslové revoluce a také podporovatelem vědy a umění byl českobudějovický rodák Vojtěch Lanna. Planetka (6928) Lanna (MT) připomíná hlavně jeho aktivity jihočeské včetně splavnění Vltavy.

Jedno z nových českých jmen je z oblasti sportu a planetka k němu přišla poněkud oklikou. Těleso nyní označené (5910) Zátopek sice poprvé pozoroval na Kleti A. Mrkos, určení spolehlivé dráhy však bylo možné až po sérii přesných pozičních měření, která provedli J. Tichá, M Tichý a Z. Moravec na Kleti 1994. Jméno českého běžce a mnohonásobného olympijského vítěze Emila Zátopka jí poté vybral americký astronom z Minor Planet Center a autor hlavní identifikace pro výpočet dráhy Gareth V. Williams.

Většina zmíněných planetek je typickými tělesy hlavního pásu obíhajícími kolem Slunce po málo výstředních drahách mezi orbitami Jupiteru a Marsu. Dvě z nich však patří do kategorie těles přibližujících se Zemi, mezi planetky typu Amor. Asteroid (3102) Krok objevil v roce 1981 na Kleti L. Brožek a poměrně brzy byl očíslován, asteroid (5797) Bivoj byl na Kleti sice poprvé zaregistrován v roce 1980, ovšem rozumně určené dráhy se dočkal až po dalších pozorováních z Mt. Palomaru (E. Helinová) a opět také z Kleti v roce 1993 (J. Tichá a kol.). bývá zvykem, že planetky, které se na svých drahách ocitají v blízkosti Země, dostávají jména z mytologie nejen antické, ale mnoha různých národů, od Keltů přes indiánské kmeny ke starověkému Egyptu. Oba keltští Amorové mají jména vybraná ze starých českých pověstí. Jak známo Krok, vojvoda starých Čechů měl tři dcery, z nichž nejmladší Libuše se vdala za Přemysla a založili knížecí, později královskou dynastii Přemyslovců. Asteroid (5797) patří siláku Bivojovi, který holýma rukama ulovil obrovského divokého kance ničícího úrodu a odnesl jej na Vyšehrad. Tím zaujal a později i pojal za ženu nejstarší Krokovu dceru Kazi. Z čistě astronomického pohledu je (5797) Bivoj daleko zajímavější tím, že ač přímo nekřižuje zemskou dráhu, přiblíží se 2. února 2006 na vzdálenost pouhých 0,189 AU k Zemi.

Od prvních přemyslovců lze dospět ke středověké šlechtě. Šlechtičnu Zdislavu z Lemberka, která ve 13. století proslula dobročinností a péčí o chudé i nemocné, a před několika lety byla svatořečena římskou církví, připomíná planetka (5275) Zdislava (ZV).

Zbývající skupina nese jména příbuzných a přátel objevitelů. (3303) Merta byl dědeček Luboše Kohoutka, učitel a publicista věnující se pedagogice. (7492) Kačenka je manželkou Petra Pravce. (4554) Fanynka přítelkyně objevitele A. Mrkose a (4552) Nabelek jeho kolega z let učitelského působení na Moravě ve čtyřicátých letech. (3630) Lubomír je uváděn pouze jako jméno rozšířené v jižních Čechách, což poněkud neodpovídá statistice, a zřejmě má připomínat dalšího z objevitelových přátel. (3515) Jindra a (5228) Máca pak připomínají přátele Z. Vávrové (ZV).

Pojmenování planetek má vlastně dvě strany. Jednak je to příležitost jak „zvěčnit na obloze“ osobnosti kterých si vážíme, místa k nimž nás váže určitý vztah nebo i různé kuriozity. Zároveň je to praktické opatření, neboť jméno je obvykle snadněji zapamatovatelné než číselné označení. Jméno planetky je vlastně ozdobnou tečkou za dlouhodobou prací, jež začíná nalezením dosud neznámého tělesa a vede k přesnému výpočtu její dráhy. Mnohdy se na ní podílí více astronomů jednoho týmu i jiné observatoře v rámci mezinárodních kontaktů.

Na sympatickou astronomickou tradici planetky se spolehlivě určenou dráhou nejen označovat pořadovými čísly, ale poté i pojmenovat, dle přijatých pravidel přímo dohlíží 11-ti členná komise při 20. komisi Mezinárodní astronomické unie (the Small Bodies Names Committee) a je předpoklad, že pojmenování planetek přetrvá do příštího tisíciletí.

Objevy a následnou přesnou CCD astrometrii většiny zde zmíněných planetek z observatoře Kleť bylo možno realizovat i díky grantům GA ČR reg. Č. 205/93/1296 a 205/96/0042.

Jana Tichá (1.10.1997)



POČET NÁVŠTĚV

421 973 návštěv od 1. února 2001


Klet.cz Komety.cz WebArchiv