"Tunguzky" přilétají aneb asteroid 2002 MN Jana Tichá a Miloš Tichý - 23.06.2002 V pátek 14.června 2002 ve 4 hodiny SELČ se planetka o velikosti fotbalového hřiště přiblížila k Zemi na jednu z rekordně nejmenších vzdáleností. Astronomové z projektu LINEAR (Lincoln Laboratory Near Earth Asteroid Research) poblíž města Socorro v Novém Mexiku v USA poprvé zaznamenali toto těleso až 17. června, tj. tři dny po nejtěsnějším přiblížení. Blízkozemní planetka, nyní známá jako 2002 MN, prolétla kolem Země rychlostí 10 kilometrů za sekundu ve vzdálenosti pouhých 120 tisíc kilometrů, tedy uvnitř dráhy našeho souputníka Měsíce, jehož průměrná vzdálenost od Země je 384 tisíc kilometrů. Jak uvedl známý odborník na dynamiku malých sluneční soustavy Brian G. Marsden z Harvard Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge v Massachusetts, jednalo se o druhé nejtěsnější přiblížení známé planetky k Zemi. Těsnější přiblížení jsme mohli sledovat jen v prosinci 1994, kdy nás blízkozemní planetka 1994 XM1 objevená projektem Spacewatch minula o 105 tisíc kilometrů. Nově objevený návštěvník z vesmíru 2002 MN je teprve šestým tělesem, které se ocitlo uvnitř dráhy Měsíce a přitom největším z nich. Už zmíněný asteroid z roku 1994 má rozměr jen cca. 10 metrů. Planetka 2002 MN patří mezi asteroidy typu Apollo s výstřednou dráhou křižující dráhu Země a se sklonem k rovině ekliptiky pouhou desetinu stupně. Planetky jsou obvykle malé a velmi vzdálené od Země, abychom mohli měřit přímo ze Země jejich velikost. Proto astronomové používají k určení velikosti těles jejich jasnost na obloze a tím, že předpokládají, jaké má povrch tělesa albedo, tj. schopnost odrážet světlo. Takto se spočítal i rozměr planetky 2002 MN. Toto těleso s rozměrem mezi 50 a 120 metry se řadí mezi malá tělesa pozorovaná ze Země. Kdyby se takovéto těleso střetlo s naší Zemí, způsobilo by podobnou katastrofu jako byla Tunguzská katastrofa na Sibiři v roce 1908, kdy bylo tělesem podobných rozměrů zdevastováno území o rozloze dva tisíce kilometrů čtverečních. Můžeme si říkat, že se nás to netýká, neboť je pravděpodobnější, že další takové těleso dopadne kamsi do oceánu. Můžeme si ovšem ty dva tisíce kilometrů čtverečních kompletně zdevastovaného území zkusit umístit kamsi na mapu osídlených území... Základní ideou NASA pro hledání blízkozemních těles je sice najít ty největší, tj. kilometrové a větší, hrozící globální katastrofou, leč nemůžeme rozhodně opomíjet ani potenciální "tunguzky". Pokud se ptáte, proč ji ani mamutí projekt typu LINEARu nenašel dříve, odpověd je stejná jako v některých předchozích případech. Planetka se blížila k Zemi ze směru od Slunce, "jako blesk z jasného nebe", jak řekl jeden poeticky se vyjadřující kolega, a nebylo možné ji ze Země dříve detekovat. Na zaznamenání takového tělesa by měla šanci kosmická hlídka umístěná v kosmu. Jak řekl šéf projektu LINEAR Grant Stokes, můžeme předpokládat, že takových těles kolem nás prolétnou ročně desítky, ale zaznamenáme jen některé z nich. A pokud máte pocit, že hlášení o těsně nás míjejících kosmických projektilech přibývá, odbornící se shodují, že důvodem není nárůst jejich počtu v okolí Země, leč spíše postupný nárůst našich možností je detekovat a sledovat, a to jak díky velkým americkým projektům, tak díky rozvíjejícícm se iniciativám na dalších kontinentech. Z Evropy po (jiho)českém KLENOTu, jehož první objev blízkozemní planetky také spadá do kategorie těles typu Tunguzka, si určitě zaslouží zmínku nejnovější aktivity britských astronomů v oboru NEO na kanárské observatoři na La Palma, a to jak následná astrometrie, tak testování vyhledávání neznámých těles. Pořád ovšem nepracuje žádný program zaměřený na hledání blízkozemních těles na jižní polokouli. Podpora Javy v prohlížeči nebyla aktivována! Dráha asteroidu 2002 MN ve sluneční soustavě

Další linky Další na téma 'blízkozemní planetky' Nejčtenější článek z blízkozemní planetky: 2004 MN4 aneb rok 2029? (update 6.I.2005) Poslední novinky z blízkozemní planetky: