Nová studie NASA ukazuje dvojí tvář planetek. O tom, že srážka Země
s planetkou může mít katastrofální následky pro život na naší modré
planetě víme. Nová studie ukazuje, že srážky s planetkami
v ranných dobách vývoje Země před cca čtyřmi miliardami let
nemusely kompletně sterilizovat naší planetu. Naopak, tato událost mohla
urychlit rozvoj organismů na Zemi. Alespoň to tvrdí práce publikovaná
21. května 2009 v časopise Nature.
Nemůžeme si pochopitelně představit život v podobě jak jej známe
dnes. Šlo o jednoduché mikroorganizmy. A planetky ovlivňující jejich
vývoj
byly i trošku větší, jak píší naši američtí kolegové - i o velikosti
Kansasu ;-)
Výzkum se zaměřil na období, které známe pod názvem
"pozdní velké bombardování". Toto období začalo přibližně před 3,9
miliardami let a trvalo 20 až 200 milionů let. A bombardování bylo
opravdu mohutné (stačí se jen podívat na povrch Měsíce, jak po tomto
bombardování vypadá - pozn. autora)
Výsledky modelování této etapy vývoje naší planety jsou poměrně
překvapivé. Ano, pokud jde o život na souši, toto velké bombardování vedlo
nutně ke sterilizaci a zániku prakticky veškerého života na pevninách.
Ale jiná situace byla co se týče života ve vodě, který mohl přežít
a dokonce se jeho vývoj i urychlit. A to hlavně díky skutečnosti, že bombardování zvýšilo teplotu zemského povrchu i pozemských oceánů.
Zajímavé bylo i zjištění, že život, živé organismy, na naší planetě
se skutečně vyskytovaly již v období před 4 miliardami let, čili
před tímto velkým bombardováním. Bylo zjištěno, že život na naší planetě
se objevil prakticky skoro ve stejné době jako první oceány vody.
ilustrační obrázek (Don Davis/NASA)
Obyvatelé souše (myšleno jako mikroskopický život, ne život ve formě
jako známe dnes - pozn. autora) byly prakticky totálně zničeni prostřednictvím
velkého bombardování. A to dokonce opakovaně.
Avšak ve stejné době se vlivem těchto srážek mohlo vytvářet
vhodné prostředí pod povrchem s množstvím trhlin a proláklin, a dokonce
hydrotermálních jevů, což zase naopak život na Zemi podporovalo.
Veškerý stávající mikrobiální život na Zemi by mohl nalézt útočiště právě
na těchto stanovištích. A pokud by ještě v té době nebyl na Zemi život,
ten by se mohl objevit a soustředit právě na těchto místech, v těchto pro život již vhodných oblastech.
Dokonce i za extrémních podmínek, pro které byl počítán daný model,
nemohlo bombardování mít úplný sterilizační účinek, jak ukazují
výsledky tohoto modelu. Panuje shoda v tom,
že hyperthermophilické nebo teplomilné mikroorganismy
by mohly být nejstarší formou života na Zemi,
či že snad přežily z ještě prastaré biosféry.
Výsledky výzkumu také podporují potenciální možnosti pro přetrvávání mikrobiálního života
na jiných planetárních subjektech, jejichž povrch byl přeměněn prostřednictvím
bombardování, a to včetně například planety Mars.
| 
RSS