Planetky neboli asteroidy patří mezi velmi zajímavá tělesa sluneční soustavy a naše znalosti o nich se dynamicky rozšiřují. K pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem přibyly poznatky o asteroidech v blízkosti Země i transneptunických tělesech za drahou Neptunu. Do výzkumu planetek mohutně zasáhly možnosti internetu. Základní stránkou, na které určitě stojí zato začít pátrání po planetkách na síti, je
stránka Minor Planet Center, mezinárodního centra pro sledování planetek a komet spravovaného
Mezinárodní astronomickou unií a Harvad-Smithsonianskou observatoří v Cambridge v Massachusetts,
kterou najdete na adrese http://cfa-www.harvard.edu/iau/mpc.html.
Rozsáhlé stránky MPC obsahují seznam všech číslovaných planetek s uvedením objevitelů, data
objevu a případně i jména, seznamy planetek se zvláštními typy drah tj. blízkozemní asteroidy
rozdělené dále na planetky typu Amor, Apollo, Aten, potenciálně nebezpečné asteroidy (PHA),
transneptunická tělesa, Kentaury či Trojany včetně dráhových elementů. Interaktivně si lze
spočítat efemeridu vybrané planetky pro dané pozorovací místo na Zemi, prostřednictvím ftp
stáhnout soubory obsahující dráhové elementy planetek a použít je jako zdroj dat pro své
programy. Stránky doplňuje možnost interaktivně si spočítat dráhu planetky z vlastních
změřených pozic, přehled pokrytí oblohy hledacími projekty, abyste věděli, kde už hledal
někdo těsně před vámi, či rady pro astronomy, kteří chtějí začít s astrometrií planetek.
Stránky nabízejí i soubor schémat zobrazujících rozložení planetek ve vnitřní a vnější
oblasti sluneční soustavy a grafů v členění dle jednotlivých parametrů drah. Blízkozemním
tělesům je věnována část stránek nadepsaná the NEO Page, obsahují přehledy nejtěsnějších
minulých i budoucích těsných přiblížení planetek a komet k Zemi, data posledních pozorování
jednotlivých těles i data pro nově objevené kandidáty na blízkozemní tělesa. Je zde volně
přístupná i část publikací Minor Planet Center – tj. elektronické cirkuláře obsahující
pozorování a dráhy jednotlivých zajímavých planetek a komet, další část služeb MPC
určených převážně profesionálům je ovšem už jen pod heslovaným (placeným) přístupem.
Souhrnně lze říci, že stránky Minor Planet Center nabízejí rozsáhlé možnosti jak si vyhledat co nejvíce údajů o planetkách, ovšem bez obrázkových show a efektů, a slouží věrně jak profesionálům tak amatérům v oboru.
Pro zájemce o blízkozemní tělesa lze doporučit i stránku NEO kanceláře NASA (NASA’s NEO Program
Office) umístěné na Jet Propulsion Laboratory na adrese http://neo.jpl.nasa.gov.
Také zde najdete spoustu přehledů blízkozemních objektů, statistiky, rozdělení dle typů drah, odkazy směřující na skupinu dynamiky sluneční soustavy při NASA/JPL nabízejí možnosti výpočtů efemerid těchto těles, výběr objektů vhodných pro pozorování aj. Jako lahůdku pro „hračičky“ nabízí tato stránka pod odkazem Orbits 3D animované znázornění drah planetek a komet.
Ze stránek jednotlivých projektů zaměřených na hledání planetek bych asi měla zmínit pět největších. Všechny jsou prvotně zaměřeny na hledání blízkozemních asteroidů a všechny se nacházejí na území USA.
Jde o:
LINEAR - http://www.ll.mit.edu/LINEAR
Spacewatch - http://www.lpl.arizona.edu/spacewatch/
LONEOS - http://asteroid.lowell.edu/asteroid/loneos/loneos_disc.html
NEAT - http://huey.jpl.nasa.gov/~spravdo/neat.html
CSS - http://www.lpl.arizona.edu/css/
Na všech stánkách najdete základní informace o projektu, používaných dalekohledech, CCD kamerách, přehledy nejzajímavějších objevů, vybrané snímky aj. Podle mého názoru asi nejpropracovanější je stránka arizonského projektu Spacewatch. Koneckonců je to nejdéle fungující projekt z výše uvedených. LINEAR je v současnosti jednoznačně nejvýkonnějším hledacím projektem na světě, ze stránek projektu LONEOS najdete odkazy na další planetkové „služby pro pozorovatele“, tentokrát na Lowell Observatory – dráhové elementy planetek, výpočty efemerid, výběr objektů pro pozorovatele aj.
A pokud chcete vidět nějakou planetku zblízka máte na výběr z těch, u nichž už byly kosmické
sondy – tj. planetky (951) Gaspra, (243) Ida, (253) Mathilde, (9969)Braille a (433) Eros. Já za
sebe doporučuji tu nejaktuálnější, tj. Erose právě sledovaného kosmickou sondu NEAR-Shoemaker
na stránce http://near.jhuapl.edu.
Nebo, druhá možnost, radarovým pozorováním planetek je věnována stránka
http://echo.jpl.nasa.gov, z novinek tu najdete například asteroid (216) Kleopatra.
Velmi dobrým shrnutím výzkumu blízkozemních objektů je zpráva připravená astronomy
(nejen britskými) pro britskou vládu pod názvem UK NEO Task Force Report a najdete ji na adrese
http://www.nearearthobjects.co.uk.
Teď to vypadá, že planetky rovná se asteroidy v blízkosti Země. Ale to neplatí. Zajímavá tělesa
jsou i daleko od nás, až za drahou Neptunu. Velmi pěknou úvodní stránkou je stránka věnovaná
objektům Kuiperova pásu čili transneptunickým tělesům (odborníci se neshodli na jednom názvu)
připravená Davidem Jewittem z University of Hawaii
http://www.ifa.hawaii.edu/~jewitt/kb.html.
Stránka obsahuje základní rozdělení těchto těles na klasická TNOs, plutina a tělesa rozptýleného
disku, grafy a schémata, přehled objevů, snímky, výsledky fyzikálních pozorování i další odkazy.
Oblast sledování planetek je oborem v němž jsou výsledky českých astronomů nepřehlédnutelné
i v zahraničním srovnání. Proto se na závěr můžeme vrátit domů a zmínit několik stránek
českých institucí věnovaných planetkám. Hvězdárna Kleť, pobočka českobudějovické hvězdárny,
uvádí informace o výsledcích svého dlouhodobého planetkového programu tj. objevy planetek
na Kleti (497 číslovaných planetek k lednu 2001), jejich jména, citace, vybrané objevy
těles se zajímavými typy drah, výsledky astrometrie blízkozemních asteroidů včetně
znovuvyhledávání dlouho nepozorovaných NEOs, astrometrii jasnějších transneptunických těles
a Kentaurů, snímky planetek aj. na stránkách http://www.klet.org (anglicky) a
http://www.hvezcb.cz (česky). Kleťské planetky převažují i
na stránce České astronomické společnosti shrnující česká a slovenská jména planetek
http://planetky.astro.cz pod názvem Planetky z českých
luhů a hájů. Výsledky ondřejovského programu fotometrie blízkozemních asteroidů naleznete
na stránce http://sunkl.asu.cas.cz/~ppravec/.
Informace o dynamice sluneční soustavy, o vlivu Yarkovského efektu na pohyb planetek aj. lze
najít na stránkách University Karlovy
http://astro.mff.cuni.cz/davok/davok.htm.
Takže vzhůru po internetu do říše planetek.
Jana Tichá
|
RSS